01:43
Mnozí si možná myslí, že i když budeme třídit odpadky, jezdit více na kole a nebudeme používat obaly na jedno použití, naši planetu tím nezachráníme. Jsou přesvědčeni, že to musí zařídit politici nebo jiní vlivní dospělí. Tak tomu ale není! Nikdy nejsme příliš malí na to, abychom mohli něco změnit. Musíme jít ostatním příkladem a jde jím i Sára, která spolu se svou rodinou zažívá „overshoot day“.
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Energie z obnovitelných zdrojů stále častěji nachází uplatnění i v domácnostech. Postupnými investicemi lze dosáhnout ekonomicky i ekologicky šetrného provozu a energetické soběstačnosti rodinného domu. Podívejte se, jak na to.
Biopaliva představují stále naléhavější téma, které se dotýká každého z nás. Biopaliva zdražují pohonné hmoty, ale současně jsme méně závislí na dodávkách ropy. Jsou skutečně ekologická tak, jak si předsevzala Evropská unie?
Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
Lovci záhad se podívají na to, co teče pod námi, tedy do kanalizace. Systém podzemních stok je velké bludiště, kde určitě potřebujeme mapu. Dozvíme se, proč kanalizace nelibě páchne a jaké systémy využívá. A kde končí? V čistírně odpadních vod.
Budování logistických center je jedním z kontroverzních důsledků našeho konzumního způsobu života. Všichni si chceme kupovat zboží, ale zároveň nikdo z nás nechce žít v blízkosti velkých překladišť. Při jejich plánování se však nehraje pouze o ochotu, či neochotu obyvatel takové stavby tolerovat, své zájmy mají i další aktéři. Na vahách jsou i ekonomické zájmy investorů, obavy dotčených obcí, v případě plánů developerů na Hodonínsku proti sobě stojí například geopolitické zájmy Číny a ochrana tisíciletých památek, unikátních lužních lesů nebo kvalitní orné půdy.
Stane se lom Požáry v Prokopském údolí v Praze skládkou? Pořad se věnuje tomu, proč je lepší ponechat lom přirozeným změnám.
Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Množství plastů už je tak vysoké, že se začínají nacházet i v nejhlubších oblastech moří.
Pasáž vysvětluje, jakým způsobem lze omezit kácení tropických deštných lesů a zajistit trvale udržitelný rozvoj Amazonie.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.