Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Ekologie

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Témata předmětu:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-12 z 306
Toulcův dvůr slaví 25 let
04:37

Toulcův dvůr slaví 25 let

Toulcův dvůr je středisko ekologické výchovy, které tvoří komplex památkově chráněných budov a přírodní areál o rozloze 10 hektarů. V areálu naleznete louky, step, mokřad, dokonce i lužní les. Jeho nedílnou součástí je také farma se spoustou domácích zvířat, na které žijí zástupci původních českých plemen. V roce 2019 oslavil Toulcův dvůr 25 let své činnosti.

Zimní příroda: Ptáci, jehličnany a vlci
07:11

Zimní příroda: Ptáci, jehličnany a vlci

Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.

Třeboňsko
17:10

Třeboňsko

Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření.

Řeka od pramene po dolní tok
19:55

Řeka od pramene po dolní tok

Pořad o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná v něm putuje od pramenů po dolní toky českých řek.

Regulace toků včera a dnes
02:00

Regulace toků včera a dnes

Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.

Ochrana mořských želv na Borneu
24:50

Ochrana mořských želv na Borneu

První část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na Borneu zachraňuje mořské želvy. Dokument seznamuje zejména s každodenní činností záchranářů, která spočívá v manuální činnosti – hledání a počítání želvích vajec, hlídání pláží před pytláky a sbírání odpadků.

Kůrovcová kalamita
17:48

Kůrovcová kalamita

Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.

Hospodářský versus přirozený les
01:09

Hospodářský versus přirozený les

Čím se liší přirozený les od toho hospodářského a jak vypadá složení přirozeného lesa. V epizodě se srozumitelně vysvětluje zonovité uspořádání lesů podle nadmořské výšky v porovnání se současným druhovým složením lesů a smrkových monokultur i v nižších polohách, kde se přirozeně vyskytují doubravy a bučiny.

Na pokraji katastrofy
20:47

Na pokraji katastrofy

Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.

Šumava, les a kůrovec I.
13:21

Šumava, les a kůrovec I.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.

Životní prostředí po roce 1989
10:51

Životní prostředí po roce 1989

Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.

Šumava, les a kůrovec II.
11:06

Šumava, les a kůrovec II.

Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.

Probíhá načítání