01:48
Vítězem Magnesie Litery 2015 v kategorii Litera za prózu se překvapivě stal Petr Stančík se svou historickou detektivkou Mlýn na mumie. Knihu, která vypráví o pátrání po masovém vrahovi, krátce představuje sám její autor. Přiblíží nám i své inspirační zdroje.
05:24
Románové dílo Kvítek karmínový a bílý spisovatele Michela Fabera vypráví o osudu nevěstky Sugar a o viktoriánském Londýnu. Faber hovoří o procesu vzniku díla, inspiracích, které ho vedly k napsání románu, a o viktoriánské době jako o přelomové a moderní době. Jeho dílo je překladatelem Viktorem Janišem přirovnáno ke Jménu růže Umberta Eca.
09:52
Fotografka Staša Fleischmannová debutovala vzpomínkovým dílem "Vrstvami", které je nejen textovým svědectvím skoro celého století. V knize se nacházejí její fotografie a několik historických dokumentů, které zprostředkovávají čtenáři bližší pohled na popisovanou dobu. O životě autorky a jejím díle hovoří editor Tomáš Vrba a některá svědectví přináší rozhovor se samotnou Stašou Fleischmannovou.
05:02
Český spisovatel Jiří Hájíček představuje svou další knihu s vesnickou tematikou. Jihočeskou trilogii završuje po románech Selský Baroko a Rybí krev povídkovým souborem Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku. Hájíček nám přečte ukázku z knihy a v reportáži hovoří jednak o nově vydané knize, jednak o umění psaní povídek.
05:13
V reportáži si představíme známého českého básníka a rockera J. H. Krchovského a jeho skupinu Krch-off band. Básník hovoří o tom, proč nechce předčítat své chystané básně a proč a za jakých okolností jeho poezie vznikala. Jak je možné, že ho jejich nepříliš konejšivý obsah konejší?
02:36
Finsko-estonská spisovatelka Sofi Oksanenová se věnuje ve všech svých knihách traumatu z okupace Estonska, nacistické i sovětské, a to v různých obměnách. Také se nezdráhá veřejně hovořit o minulosti Estonska nebo například o situaci na Ukrajině, ve které jasně čte rukopis KGB.
07:13
Motivy strachu, zranitelnosti, beznaděje a světa bez lítosti a sounáležitosti. O prozaickém díle Nížiny, které napsala rumunsko-německá spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Herta Müllerová, hovoří spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková. Proč se autorka už nikdy nechce vrátit do své rodné vesnice?
03:32
Zlatá stuha je české ocenění za literaturu pro děti a mládež. Za rok 2014 získala významnou cenu v kategorii beletrie pro děti kniha Kosprd a Telecí Evy Papouškové a v kategorii literatura faktu pro děti a mládež se stala vítězkou kniha Krajiny domova Václava Cílka. Literatura faktu se v současné době stává čím dál oblíbenější, a tak není divu, že vzniká celá řada zajímavých děl, která jsou věnována dětskému nebo dospívajícímu čtenáři.
03:40
Americká beat generation ovlivnila literární tvorbu několika českých autorů. Mezi nejvýznamnější představitele české beatnické poezie patří Vladimíra Čerepková, Inka Machulková a Václav Hrabě. Tito tři čeští básníci se pravidelně scházeli v Poetické vinárně Viola, aby se mohli o své literární počiny podělit s publikem. Jak na zesnulé básnířky a básníka vzpomínají jejich přátelé a spolupracovníci?
05:12
Obraz Česka posledních třiceti let schovaný za metaforou hovězích kostek. Sbírka Hovězí kostky obsahuje jedenáct povídek, jednoho vypravěče a několik časových období. O knize hovoří v reportáži sám její autor Emil Hakl. Jak moc je jeho kniha autobiografická? A čemu je bude věnovat dál?
09:44
Tvorba a osobnost české spisovatelky a překladatelky Věry Linhartové jsou tématem rozhovoru se spisovatelem a performerem Jaromírem Typltem. Básnická tvorba nejtajemnější členky Šestatřicátníků není podle něj určena pouze úzkému okruhu čtenářů, kteří vyhledávají náročnější četbu, naopak považuje autorčino dílo i za zábavné a její práci se slovy za pokrokovou a zajímavou.
10:28
Tři básnické knihy soutěží o to, která z nich získá významné literární ocenění Magnesia Litera 2014. Které to jsou? A o čem hovoří? Dozvíme se také, jaké preference má porota při vybírání knih, aby mohly být nominované na Magnesii Literu za poezii. Členové poroty Simona Martínková Racková a Karel Piorecký prozradí i to, podle jakých kritérií a v jaké atmosféře se porota rozhoduje.