01:59
Historik Milan Drápala hovoří o osudech básníka a autora experimentální vizuální poezie Jiřího Koláře a o jeho postupné rozluce s komunistickým režimem. I jako sympatizant s novou dobou a moderním uměním se po únorovém převratu dostával do konfliktů s jinými komunistickými umělci, byl různě napadán a vylučován z řad literátů. Nakonec se od režimu naprosto distancoval.
00:53
Spisovatel a historik Pavel Kosatík hovoří o událostech z února 1948. Zamýšlí se nad tím, jak fatální důsledky komunistický převrat přinesl: dodnes nevysvětlenou smrt Jana Masaryka či Prokopa Drtiny, emigraci významných politiků nebo lidí, kteří byli špičkami ve svém oboru. Bylo jasné, že nastává jiná epocha, kdy bude platit „kdo nejde s námi, jde proti nám“ a kdy se příležitosti může chopit každý. Součástí ukázky je i dobové zpravodajství z pohřbu Jana Masaryka.
02:31
Socialistický realismus byl přijat Komunistickou stranou Sovětského svazu již v roce 1932 jako oficiální směrnice pro všechny umělecké směry. Jaký vliv měla sovětská kulturní politika na Československo? Čeští intelektuálové se měli odteď podílet na oslavách vládnoucího režimu a inspirovat se mohli například na výstavě socialistického umění na Hradě.
03:45
Vojenský historik Eduard Stehlík hovoří o represích vůči příslušníkům československých ozbrojených sil po únoru 1948. Ani armáda nezůstala ušetřena čistek komunistického režimu. Po několika vlnách krutosti, které skončily až v roce 1956, zůstala naše armáda o tisíce důstojníků chudší. Mnozí z nich byli popraveni nebo odsouzeni k nuceným pracím.
02:03
Pavel Kosatík hovoří o podobnostech v metodách nacistické a komunistické propagandy a uvádí jako příklad projevy komunistického ministra Václava Kopeckého.
06:30
Z čeho vzešla inklinace k levici a komunismu v Československu? Rozhodně ne z vakua! Kořeny levicové orientace mnoha vlivných československých osobností rozebírají literární historik Jaroslav Med, spisovatel Pavel Kosatík a historik Milan Drápala.