Propaganda režimu, který u nás padl před více než třiceti lety, stála na tezi, že žijeme v tom nejlepším možném a spravedlivém světě, který vzhlíží k velkému Sovětskému svazu. A opět byla přítomna ve všech oblastech lidských životů. Veřejných i soukromých. Nechyběla jí ani manipulace s vlastními dějinami, jejichž pokřivený obraz je v mnoha případech dodnes v naší společnosti živý. Tak jako nacistickým nepřítelem č. 1 byli Židé, v případě zemí celého východního bloku to byli zlí kapitalisté a vykořisťovatelé.
Pod vlivem komunistické propagandy vznikalo a bylo cenzurováno umění a kultura. A to někdy více a jindy méně, podle toho, jak moc těsně byla zrovna uzavřena železná opona. Historik Pavel Kosatík se nám pokusí přiblížit mechanismy, se kterými pracovala nejen komunistická, ale i nacistická propaganda. Čím se od sebe lišily a co mají naopak společného?