Dramatická série rozkrývající tabu klíčových událostí našich moderních dějin.
Pořad o tom, jak T. G. Masaryk hodnotil události po vypuknutí první světové války před tím, než odjel do zahraničí. Ukazuje, jak zadával úkoly svým spolupracovníkům a jak určil Edvarda Beneše jako svého nástupce.
T. G. Masaryk líčí svoji vizi politiky a Evropy před britskými politiky a je konfrontován s britským pohledem reprezentovaným Davidem Lloydem Georgem.
Tisíc let soužití Čechů a Němců na jednom území pomalu končí. Debata Edvarda Beneše a Wenzela Jaksche ze září roku 1941 ukazuje, že vypořádání s Němci bude muset být, v důsledku krutých válečných událostí, daleko razantnější, než se původně domlouvali.
Edvard Beneš obdržel 21. září od Francie a Velké Británie ultimátum o postoupení části českých území Německu. Video se zaměřuje na Benešovo vnímání těchto událostí i nejednotné postoje generálů. Scéna otevírá problém politické zodpovědnosti a hranic politického jednání.
Rozbor vojenské situace před druhou světovou válkou náčelníkem generálního štábu gen. Krejčím, který líčí i začátky budování armády po roce 1918 i možnou strategii Německa při útoku na ČSR.
V ukázce ze seriálu české století prezident Edvard Beneš v rozhovoru se špičkami československé armády rozebírá možnosti republiky po případném odmítnutí mnichovské dohody. Výsledkem rozboru mezinárodní situace je rozhodnutí o jejím přijetí. Pasáž ukazuje i frustraci armádních představitelů, kteří byli odhodláni republiku bránit, ovšem v nastalé situaci by vojenská obrana byla prakticky sebevraždou.
Ukázka přibližuje postoje jednotlivých aktérů únorové politické krize v roce 1948. Věnuje se jak straně demokratické, tak názorům tehdejších komunistických politiků.
Pasáž o krizi a komunistickém převratu v roce 1948. Klement Gottwald v něm vysvětluje Slánskému svoji motivaci a motivaci jednání komunistů po roce 1945, a zejména v únoru 1948. Odpovídá i na otázku Zápotockého, zda se bojí Stalina.
Edvard Beneš v tomto pořadu hledá odpověď na otázku, kde se stala chyba a proč došlo k situaci, v níž se ocitl v únoru 1948. Hodnotí sám sebe a svoji politickou kariéru.
Rozhovor Klementa Gottwalda a Rudolfa Slánského o hledání vnitřního nepřítele v KSČ, strachu a vzájemném podezírání.
Pasáž o roli sovětských poradců v procesech 50. let 20. století. Poradci v ní vysvětlují Gottwaldovi, Slánskému a Zápotockému své postupy při vyšetřování třídního nepřítele.
František Kriegel vysvětluje prezidentovi Ludvíku Svobodovi, proč jako jediný z československé delegace odmítá podepsat Moskevský protokol – dokument, který shrnuje výsledek jednání mezi SSSR a ČSSR probíhajícího po sovětské invazi ze srpna 1968.
13 208
742
4 510
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.