03:30
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Pasáž o krizi a komunistickém převratu v roce 1948. Klement Gottwald v něm vysvětluje Slánskému svoji motivaci a motivaci jednání komunistů po roce 1945, a zejména v únoru 1948. Odpovídá i na otázku Zápotockého, zda se bojí Stalina.
Vltavská kaskáda je soustava devíti přehrad na řece Vltavě. Kromě ochrany před povodněmi je její význam zejména hydro-energetický. Budování vodních děl začalo již mezi válkami, většina přehrad Vltavské kaskády pak byla vybudována v 50. a 60. letech. V souvislosti s výstavbou došlo k zatopení řady vesnic a vystěhování jejich obyvatel.
Co bylo příčinou invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968? Co se stalo poté v rámci tzv. normalizace a jak na tuto kapitolu našich dějin pohlížíme dnes? Jak na okupaci Československa reagoval svět? Debata odborníků si klade i otázku, co udělala s československým národem a jeho charakterem? Co si dnes myslí aktéři srpnových událostí? Jak to zamíchalo s jejich životy? A jak to bylo s onou často zmiňovanou zradou politiků na vlastním národě? A nakonec: dal se běh událostí vůbec nějak zvrátit?
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
Spisovatel a novinář Pavel Tigrid vzpomíná na okolnosti své emigrace v únoru 1948, kdy jen o vlásek unikl zatčení. Zazní také vzpomínka na Ferdinanda Peroutku.
13 203
740
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.