03:30
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pasáž o krizi a komunistickém převratu v roce 1948. Klement Gottwald v něm vysvětluje Slánskému svoji motivaci a motivaci jednání komunistů po roce 1945, a zejména v únoru 1948. Odpovídá i na otázku Zápotockého, zda se bojí Stalina.
Jak to u nás vypadalo 15. března 1939, kdy proběhla nacistická okupace zbývajících částí Československa? Ve videu (z pořadu My, občané protektorátu) zhlédnete unikátní dobové záběry doplněné o načtené záznamy dobových postřehů k situaci. Zmíněn je zde nejen tehdejší průběh okupace, ale i pocity občanů, mrazivé počasí nebo další praktické důsledky okupace, jako byla např. jízda vpravo.
Z prostoru bývalé české části republiky se nikdy během druhé světové války nezformovala vojenská jednotka bojující na straně německé armády. Přesto někteří občané Československé republiky ve wehrmachtu sloužili. Jak je to možné? Podívejte se na výklad historiků, kteří popisují příklady osudů obyvatel první republiky po Mnichovu, resp. po vzniku protektorátu.
Ukázka rozvíjí výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky.
Degradace armády – tak lze nazvat její osud po roce 1968, kdy sloužila normalizačnímu režimu jako prostředek ke stabilizaci společnosti. Navíc vedle ní byla v Československu okupační vojska, která vstoupila do republiky v srpnu 1968. Co to znamenalo pro armádu? Jak se s tím vyrovnávala? Podívejte se na dokument, který na pozadí osudů ministra národní obrany Martina Dzúra popisuje i okolnosti událostí pražského jara.
13 826
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.