Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
Zelené plíce Evropy

Šumava: zelené plíce Evropy

Šumava je pohoří na hranici tří států: Česka, Německa a Rakouska. Najdete zde hospodářská území i ty nejpřísněji chráněné oblasti. Každý stát uplatňuje ke svým lesům svůj vlastní přístup. Otázky kolem lesa jsou ve skutečnosti mnohem složitější, než se zdají. Následkem kůrovce tu zemřely milióny smrků. Jak ho můžeme udržet na uzdě?

Stáhnout materiály

zelene-plice-evropy

Co je to lesní mikroklima a co ho tvoří? K čemu je dobré? Každý strom v lese funguje jako tři klimatizační zařízení. Lesy podle meteorologů pomáhají přitahovat srážky až na vzdálenost několika set kilometrů. Pokud chceme bojovat se suchem, lesy jsou našimi největšími spojenci. Stromy jsou stejně jako lidé altruisty. To znamená, že ty silnější se starají o ty slabší. Nejen v pohádkách, ale ve skutečnosti. Na území Národního parku Šumava se tedy nalézá jeden z našich největších národních pokladů. A podle toho bychom se k němu měli chovat. 


Zdrojem materiálu "Knihovna stromů" je Národní zemědělské muzeum.

Kůrovcové kalamity na Šumavě

02:39

Kůrovcové kalamity na Šumavě

Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.

Jak chránit les: Šumava

05:28

Jak chránit les: Šumava

Jehličnaté lesy jsou mnohem citlivější na kvalitu životního prostředí než lesy smíšené či listnaté. Pasáž přibližuje, jakými způsoby je možné lesům pomoci v případě napadení kůrovcem.

Kůrovec v dnešním smrkovém lese

01:33

Kůrovec v dnešním smrkovém lese

Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.

Šumava, les a kůrovec I.

13:21

Šumava, les a kůrovec I.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.

Šumava, les a kůrovec II.

11:06

Šumava, les a kůrovec II.

Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.

Kůrovec a výběrný les

06:19

Kůrovec a výběrný les

O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.

Kůrovec a bezzásahová zóna

02:09

Kůrovec a bezzásahová zóna

Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.

Probíhá načítání