Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
17. 11.: Zdevastovaná země

Vytěž a panuj: Revoluce na pokraji ekologické katastrofy

Postoj minulého režimu k životnímu prostředí byl tristní. Zatímco západní Evropa už bila na poplach, vláda v ČSSR byla ke stále rostoucímu znečišťování přírody lhostejná. Režim informace o stavu životního prostředí svým vlastním občanům tajil. V osmdesátých letech se tento postoj začal masivně odrážet na stavu veřejného zdraví. Některé regiony přivedl až na pokraj katastrofy. Ekologické demonstrace v severních Čechách v roce 1989 se staly předzvěstí sametové revoluce.

Stáhnout materiály

zdevastovana-zeme

V souvislosti s minulým režimem se často mluví o nesvobodě a totalitě, porušování lidských práv a perzekuci opozice. Nemalé škody však komunistický režim napáchal také na našem životním prostředí a zdraví. Některé z nich dodnes nejsou a pravděpodobně nikdy nebudou úplně napraveny. Dne 11. listopadu 1989 se v Teplicích sešlo osm stovek lidí, kteří přišli vyjádřit svůj nesouhlas s „nelidským přístupem vůdčích osobností politického aparátu k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva“. O pár dnů později se debata o ovzduší proměnila v debatu politickou.

Zobrazit další materiály
Životní prostředí v 80. letech: zamlčet informace

06:24

Životní prostředí v 80. letech: zamlčet informace

V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.

Komunisté mlží o životním prostředí

03:54

Komunisté mlží o životním prostředí

Devastace životního prostředí a znečištění ovzduší v 70. a 80. letech 20. století doléhaly na zdraví občanů tehdejšího Československa. Komunisté si uvědomovali, že selhávají v tom, co bylo jejich cílem, a sice zvyšovat kvalitu života. Režim proto záměrně lhal a zamlčoval veřejnosti informace o skutečném stavu životního prostředí, aby neposkytoval lidem argumenty, s kterými by se následně mohli proti vládnoucí straně obrátit.

Ekologické hnutí v 90. letech

21:01

Ekologické hnutí v 90. letech

Stav životního prostředí patřil bezprostředně po sametové revoluci mezi největší potíže, které první demokratické vlády musely řešit. V občanské společnosti zároveň kvasily nové aktivity se silnými environmentálními tématy doby: demolice Libkovic, Nové Mlýny, Temelín, Šumava, prolomení těžebních limitů v Horním Jiřetíně. Postupně však začal na síle nabírat proud ekonomického pragmatismu, který aktivity environmentálních hnutí odsuzoval jako extremistické, a ochrana životního prostředí se kvůli vládám V. Klause a M. Zemana ocitla v podobné situaci jako v předlistopadových letech.

Limity krajiny a limity těžby

11:38

Limity krajiny a limity těžby

Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.

Životní prostředí po roce 1989

10:51

Životní prostředí po roce 1989

Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.

Vztah komunistického režimu k životnímu prostředí

07:26

Vztah komunistického režimu k životnímu prostředí

Může komunistický režim za katastrofální stav životního prostředí před rokem 1989? Pohrdání životním prostředím se mísilo s nerespektem k jednotlivým krajinným složkám. Režim také zamlčoval lidem informace, které se úzce dotýkaly jejich zdraví. Stavu ovzduší navíc nepřispívaly ani geografické charakteristiky české kotliny.

Na pokraji katastrofy

20:47

Na pokraji katastrofy

Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

25:18

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.

Probíhá načítání