Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
Jak si nezničit planetu?

Den Země: Planeta, která volá o pomoc

22. duben se jako Den Země slaví od roku 1970 a jeho účelem je připomínat důležitost otázek týkajících se životního prostředí. Nejpalčivější z nich je dnes bezpochyby klimatická změna, které čelí celý svět. U nás se ale potýkáme i s dalšími, neméně podstatnými potížemi. I když se výrazně zlepšila kvalita ovzduší a v řekách už netečou jedy, dramaticky se zhoršuje kvalita půdy, která není schopná zadržet v krajině tolik potřebnou vodu.

Stáhnout materiály

den-zeme-planeta-ktera-vola-o-pomoc

Velké plochy zemědělské půdy ustupují plechovým halám, problematické pěstování biopaliv zatěžuje povrchové i podzemní vody a ornice je stále víc ohrožena erozí. Půdu, jejíž existence je nezbytná k přežití lidstva, si vlastní činností a komfortem likvidujeme. Vypěstujeme na ní něco i za 50 let? A jak jí můžeme pomoci? Na všechny tyto a mnoho dalších otázek budeme společně s odborníky hledat odpovědi. Informace, které jsme získali, pak uplatníme při práci s pracovními listy.

Zobrazit další materiály
Půdní eroze v Česku

08:00

Půdní eroze v Česku

Jak se daří české půdě? Půda velice trpí a je degradována erozí a špatným hospodařením, protože z ní chceme dostat víc, než do ní sami vkládáme. Půdě tak chybí organická hmota a půdní život, který by jí dával potřebné vlastnosti. Ještě před 40 lety dokázala ornice na jižní Moravě zadržet až 350 litrů vody na metr čtvereční. Dnes zadrží sotva 60 litrů.

Jak zabránit erozi půdy?

09:41

Jak zabránit erozi půdy?

45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.

Ztráta biodiverzity v půdě

09:45

Ztráta biodiverzity v půdě

Když se mezinárodně uznávaný expert na půdní faunu profesor Josef Rusek před lety vracel se vzorky černozemě z jižní Moravy, netušil, že si přináší mrtvou hmotu. Místo očekávané rozmanitosti našel pod mikroskopem jen pár jedinců půdních živočichů. Tento nález označil za největší ekologickou katastrofu na našem území, která přetrvává dodnes. Početnost půdních organismů v půdě poklesla tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Abychom přežili, půda potřebuje vrátit bohatý život, který byl zničen obrovskou chemizací a těžkou mechanizací zemědělství.

Biofarma

13:27

Biofarma

Co je trendem v současném zemědělství? Stále více biofarem, které nepoužívají ani chemická hnojiva, ani krmiva. Co všechno obnáší ekologické hospodaření a jakými mimoprodukčními činnostmi se biofarmy mohou zaobírat? Martin Dejdar nás zavede na dvě z nich.

Boj o půdu

16:09

Boj o půdu

Má se stát starat o veřejný zájem a chránit životní prostředí, nebo se má spojit se soukromou firmou a hájit její zájmy na úkor životního prostředí? Na tuto otázku není těžká odpověď. Avšak praxe v České republice ukazuje, že druhá varianta je běžnou praxí. Jako v kauze Nemak, kdy soukromému investorovi pomohl stát vyvlastnit úrodnou půdu od soukromého farmáře. Nemak na ní postavil výrobní halu, přestože ve stejné době mohl stavět v nedaleké průmyslové zóně na daleko méně kvalitní půdě. Pasáž názorně ukazuje příčiny neutěšeného tempa záboru půdy v České republice, které v posledních desetiletích nevratně poškodilo tvář naší krajiny. V době vzniku dokumentu například místo toho, aby stát bránil dalším podobným případům zvýšením poplatků za vynětí z půdního fondu, tvůrci zákonů bojovali za jejich snížení.

Funkce půdních organismů

07:08

Funkce půdních organismů

Zdravá půda je plná života. Organismy, které sotva uvidíme pouhým okem, pomáhaly půdě dávno před tím, než se pro člověka stala obživou. Člověk půdním organismům může svou činností škodit, ale může jim také pomáhat. Zatím jim to spíše komplikujeme. Snažíme se z půdy dostat co nejvyšší úrodu co nejrychleji. Protože zvětšujeme lány stejných plodin, používáme chemii a minerální hnojiva a nevyužíváme, nebo dokonce blokujeme, přírodní procesy, kvalita půdy se zhoršuje. A je otázkou, jak dlouho nás ještě dokáže živit. Co s tím můžeme dělat?

Jak vrátit půdě život

06:07

Jak vrátit půdě život

Jak vrátit do poškozené půdy život? Pokud byla intenzivně obhospodařovaná a nyní je degradovaná, nestačí jen zajistit přísun organické hmoty jako zdroj energie a materiál pro tvorbu humusu. Musíme také umožnit návrat půdních organismů. A aby měly odkud přijít, je nutné doplnit krajinnou strukturu o meze, zelené pásy, remízky nebo osázet stávající cesty alejemi stromů či křovin. Z takových druhově pestrých ekosystémů mohou půdní organismy znovu osidlovat pole, navíc si je najdou opylovači, ptactvo, drobná polní zvěř a často i lidé k rekreaci.

Kritika bioplynových stanic

02:06

Kritika bioplynových stanic

Pálit organickou hmotu v bioplynkách nebo elektrárnách není z pohledu udržitelného zemědělství výhodné. Sice vzniká využitelné teplo, ale přicházíme o vzácnou surovinu, která umí plnit mnohem víc úkolů než jen ohřívat. V době, kdy nám na polích chybí organická hmota, kterou bychom po sklizni na něj měli vrátit, se jedná o plýtvání. Zdánlivě výhodná a ekologická produkce energie pálením biomasy půdu dlouhodobě vyhladoví a je ve skutečnosti významnou ztrátou.

Organická hmota pro pole

09:05

Organická hmota pro pole

To, že je třeba udržovat úrodnost půdy doplňováním organické hmoty, tedy hnojením, víme odpradávna. Chlévské mrvy je ale málo, organická hmota je vzácná. Řešením může být kompost z kompostáren, kam se sváží bioodpad ze zahrad a domácností. Jedním z nejlepších způsobů, jak dostat organickou hmotu zpátky do půdy, jsou však meziplodiny. Co to je? A proč platí, že čím více druhů rostlin v porostu budeme mít, tím bohatší společenstvo tolik potřebných půdních mikroorganismů bude?

Voda mizí z krajiny

05:21

Voda mizí z krajiny

Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.

Hospodaření s elektřinou v Česku

03:08

Hospodaření s elektřinou v Česku

Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.

Působení zemědělství na životního prostředí

08:58

Působení zemědělství na životního prostředí

Málokdo si uvědomí, že jsou to zemědělci, kteří nejvíc ovlivňují kvalitu životního prostředí. Kvalita zemědělské půdy v Česku je do velké míry výsledkem intenzivního způsobu hospodaření zemědělských velkopodniků, které není udržitelné. Patří k němu eroze, kontaminace podzemních vod nebo struktura samotné půdy, která brání tolik potřebnému vsakování srážkové vody. Ladislav Miko a Václav Cílek v souvislostech vysvětlují důsledky a nabízejí alternativu v podobě udržitelného způsobu zemědělské výroby.

Lze vrátit zábor půdy?

03:18

Lze vrátit zábor půdy?

Co se stane se skladovými halami a logistickými centry, které vznikly ve jménu ekonomiky, za desítky let? Budeme je ještě potřebovat, pokud se změní návyky spotřebitelů? Václav Cílek se zamýšlí nad příčinami a důsledky zběsilého urban sprawlu nejen na okraji Prahy. Co budeme dělat s těmito relikviemi kapitalismu, až začnou být zbytečné? Cílek bohužel dochází k závěru, že půdu pod nimi už nám nikdo nevrátí.

Protierozní opatření a živá půda

17:04

Protierozní opatření a živá půda

Za miliardové dotace, které dostávají na péči o půdu, zemědělci kupují umělá hnojiva a pesticidy. Jejich aplikace na poli konvenčního zemědělce však likviduje společenství organismů, jež stejnou půdu vytvořilo a udržuje její úrodnost. Půda bez půdních organismů neváže vodu a snáze tedy podléhá erozi, která u nás dosahuje katastrofických rozměrů. Existují však přírodě blízké postupy, jak se k půdě chovat šetrněji.

Probíhá načítání