Dne 1. května 1953 ve 20:00 bylo zahájeno veřejné televizní vysílání v Československu. Předcházely mu zkušební pokusy, první dokonce ještě před druhou světovou válkou. Podívejte se na historii počátků televize v Československu.
Dne 18. května 1923 bylo ze stanu poblíž tehdejšího hlavního pražského letiště ve Kbelích zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání v Československu. Československo se tak stalo druhou evropskou zemí, která měla rozhlasové vysílání. Podívejte se na stručnou historii rozhlasu v rámci pořadu, který vznikl k 95. narozeninám.
Než převzala roli hlavního média televize, patřil prim v předávání informací rozhlasu. První stálé vysílání mělo tehdejší Československo od roku 1923.
První sportovní přenos či první operní představení v rozhlase, i to jsou milníky spojené s dějinami rozhlasového vysílání u nás. Podívejte se na rozhlasová prvenství.
Ničivé povodně na horním toku Labe stály za vznikem jedné z nejkrásnějších českých přehrad, Lesu Království. Svůj název získala přehrada po hraničním hvozdu, za svoji až téměř pohádkovou podobu vděčí novogotickému slohu, který byl na začátku 20. století velmi populární.
V závěru 20. století byla v srdci CHKO Jeseníky vybudována přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Vodní dílo je technickým unikátem s největší reverzní turbínou v Evropě. Zároveň jde o naši nejvýkonnější vodní elektrárnu. Jak vlastně funguje? Podívejte se.
Vltavská kaskáda je soustava devíti přehrad na řece Vltavě. Kromě ochrany před povodněmi je její význam zejména hydro-energetický. Budování vodních děl začalo již mezi válkami, většina přehrad Vltavské kaskády pak byla vybudována v 50. a 60. letech. V souvislosti s výstavbou došlo k zatopení řady vesnic a vystěhování jejich obyvatel.
V Hradci Králové na Labi už více než sto let funguje vodní elektrárna, které se podle jezu říká Hučák. Vedle své praktické funkce plní i funkci estetickou, neboť byla vybudovaná podle návrhu architekta Františka Sandera v secesním stylu, a představuje tak významnou hradeckou architektonickou památku.
Stále se rozvíjející Praha potřebovala najít na konci 19. století stabilní zdroj pitné vody. Pro vybudování nového vodovodu se spojila Praha a tehdy samostatná města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov. V katastru obce Káraný tak vznikla na svou dobu unikátní secesní stavba vodárny, která získává vodu filtrací z řeky Jizery a jímáním artéské vody z hlubinného vrtu. Voda do Prahy z Káraného proudí od začátku roku 1914.
V roce 1784 začalo v pražském Klementinu pravidelné měření teploty vzduchu a později i měření dešťových a sněhových srážek. A měří se tu bez přestávky až dodnes. V roce 2024 tak meteorologická měření v Klementinu oslaví již 240. výročí svého fungování.
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se začínaly dovážet do Československa motocykly. Později začala výroba motocyklů JAWA a dalších. A souběžně se začaly vyrábět i automobily. Podívejte se na značky známé v Československu a na vynalézavost podnikatelů v této oblasti.
Jméno československého epidemiologa Karla Rašky je dnes laické veřejnosti vesměs neznámé. Kromě nasazení vlastního života při epidemii skvrnitého tyfu v Terezíně v roce 1945 proslul zejména jako jedna z klíčových osobností, která stála u vymýcení pravých neštovic ve světě. V roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa a reakce komunistů na sebe nenechala dlouho čekat. Jméno Karla Rašky upadlo v zapomnění. Neprávem, ale přesto.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
