Zprávičky nám připomenou tvorbu Pavla Šruta. Český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů, psal také verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Asi znáte jeho Lichožrouty, kteří byli i úspěšně zfilmováni. Mnohé jeho texty byly zhudebněny a on tak vstoupil do srdcí mnoha posluchačů např. Vladimíra Mišíka nebo Michala Prokopa.
Posázavský Pacifik vyráží od roku 1926 z Branického nádraží. Nejen trampové vyrážejí z Braníka směrem na jih. Svého času tu denně nastoupilo až 40 000 lidí. Neopakovatelnou atmosféru zaznamenával celá desetiletí František Dostál.
Máte chuť zažít příjemné odpoledne s přáteli? Vyrazte na piknik. Zažijete nejen zábavu, ale také se u toho dobře najíte. Co si vzít s sebou a jak takový zdravý piknik může vypadat? Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti si hravou formou procvičí některé druhy potravin a naučí se připravit si piknik. Určeno pro mírně pokročilé školáky.
Už jste někdy slyšeli slovo meteorologie? O předpovídání počasí už jste určitě slyšeli, ne? Samozřejmě ne vždy je taková předpověď do puntíku správná. Ovšem co za takovou předpovědí stojí, jakým způsobem vzniká, to už je panečku pořádná věda. Schválně se zkuste zamyslet, jaké všechny způsoby a pomůcky se dají využít při určování počasí.
Největší kavkazské jezero, Sevan, v překladu „Černé jezero“, se nachází ve výšce 1900 m. n. m. V jeho blízkosti je několik velmi vzácných památek, klášterů, z nichž nejstarší byl založen již před více než 1700 lety zakladatelem arménské církve. V dobách Sovětského svazu však došlo ke zrušení kláštera a rozboření budov, zachovány zůstaly pouze dva historické cenné kostely. Celé okolí jezera je tak pro milovníky historických památek skutečným skvostem.
Na území pražské Liboce se rozprostírá obora Hvězda. Ta byla v roce 1988 vyhlášena přírodní památkou. Důvodem ochrany jsou lesní porosty přirozeného charakteru. Centrální lesopark přechází v okrajových oblastech obory v přirozený les, který představuje jednu z mála oblastí na území Prahy, které historicky nebyly nikdy odlesněny.
V jezuitské koleji Klementinum v Praze se provádí meteorologická měření nepřetržitě již od roku 1752. S meteoroložkou Taťánou Míkovou nyní nahlédneme do zdejšího archivu pozorování počasí, a budeme tak mít možnost tehdejší údaje srovnat s aktuálními meteorologickými podmínkami.
Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.
Během let komunismu byl holokaust opomíjen, až tabuizován. České dějiny za 2. světové války, to byl především příběh národního hrdinství a odboje, a menšiny a jejich osud stály na okraji zájmu. Tento přístup se změnil po roce 1989. Stále ale existuje téma, které vzbuzuje emoce, a tím je romská genocida. Zatímco hovořit o antisemitismu je nekonfliktní, pokus o vytvoření paralely s Romy vyvolává v lidech silné projevy rasismu. Otevírat toto téma je však velmi důležité – zvlášť dnes, kdy lze ve společnosti vysledovat určité znepokojivé tendence připomínající 30. léta a nástup nacismu.
Spisovatel Pavel Kohout se navrací do roku 1946, kdy mu byl na základě dosažení plnoletosti umožněn vstup do KSČ. Vedle rozhovoru s autorem se v krátké ukázce nacházejí pasáže z připravovaného divadelního představení na oslavu Kohoutových osmdesátých narozenin a krátká pasáž z divadelního zpracování prózy Bílá kniha o kauze Adam Juráček.
Pojďme se společně podívat, jak v roce 1948 v tehdejším Československu vládli komunisté. Podle sovětského vzoru českoslovenští komunisté zrušili svobodné volby, a odpůrce režimu dokonce věznili. Dětem zakázali Skauta i Sokola. Demokracie v Československu tak skončila. Snahy o její návrat vyvrcholily na jaře 1968, v létě se dokonce skauti mohli vydat na tábory. Radost z uvolnění ale netrvala dlouho, v srpnu obsadila Československo vojska Varšavské smlouvy a pod sovětským vedením nastolila tvrdou totalitu. Ta trvala až do roku 1989.
Pojďme se společně podívat do Afriky, kde by děti do školy chodily rády, ale nemohou. Školy zde buď vůbec nejsou, anebo jsou nekvalitní. Učí zde často učitelé, kteří sami nemají dostatečné vzdělání. Velmi těžké to také mají děti ve státech, kde zuří válka, jako je například Sýrie. Do školy nechodí ani tisíce dětí, jež jsou s rodiči na útěku.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
