06:35
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Posázavský Pacifik vyráží od roku 1926 z Branického nádraží. Nejen trampové vyrážejí z Braníka směrem na jih. Svého času tu denně nastoupilo až 40 000 lidí. Neopakovatelnou atmosféru zaznamenával celá desetiletí František Dostál.
Posázavská železnice byla vybudována koncem 19. a na počátku 20. století. Hlavním záměrem byla přeprava cukrové řepy do cukrovaru v Modřanech. Po 1. světové válce byla trať populární mezi trampy, kteří vyráželi na víkendy do Posázaví. Od té doby je tato železnice známá jako Posázavský Pacifik. Jaké trable způsobovali trampové železničářům?
Pražské hlavní nádraží bylo uvedeno do provozu v roce 1871. Nejprve bylo pojmenováno podle tehdejšího císaře Františka Josefa. Kromě názvu se oproti současnosti nádraží lišilo i vzhledově, v tu dobu se tam ještě nenacházela známá Fantova budova, ale na jejím místě stála nádražní budova postavená v novorenesančním stylu. Po letech muselo dojít k modernizaci nádraží, při které již byly použity návrhy architekta Josefa Fanty.
Na žižkovské nákladové nádraží mířily v minulosti vlaky s nejrůznějším nákladem. Denně tudy projíždělo na 200 vagonů. Jak nádraží fungovalo a vypadalo dříve? A jaké jsou plány do budoucna s jedním z největších pražských brownfieldů?
Pražské Hlavní nádraží zahájilo svůj provoz před 150 lety. Dnes odbaví každý den v průměru 1150 spojů a skoro 100 tisíc cestujících, kteří zde svou cestu začínají, končí nebo jen projíždí. Jak se nádraží měnilo v minulosti a jaké změny čekají jeho budovu i blízké okolí v dalších letech?
Železnice se stala nedílnou součástí pražské hromadné dopravy. Příměstské vlaky denně využívá přes 100 tisíc cestujících. Nejvytíženější jsou nádraží Hlavní, Masarykovo a Smíchov. Nápor cestujících roste, a tak stále vznikají nová nádraží i zastávky.
Denně nákladovým nádraží na Žižkově projížděly stovky vagónů s nejrůznějším nákladem. Pravidelný provoz zde skončil v roce 2002. Nyní je v plánu na tomto místě vytvořit novou čtvrť, ve které by mohlo bydlet 20 tisíc lidí.
Téma Horizontu z května 2021 je věnováno poslednímu sčítání lidu v Číně. Jedním z témat je i skutečnost, že čínská populace roste nejpomaleji za několik desetiletí a také stárne.
13 623
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.