06:35
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rakouska.
Posázavský Pacifik vyráží od roku 1926 z Branického nádraží. Nejen trampové vyrážejí z Braníka směrem na jih. Svého času tu denně nastoupilo až 40 000 lidí. Neopakovatelnou atmosféru zaznamenával celá desetiletí František Dostál.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Pražské výstaviště bylo vybudováno v roce 1891 pro pořádání Jubilejní zemské výstavy, poté se stalo dějištěm mnoha přehlídek. V rámci jedné z nich zde vzniklo také slavné Maroldovo panorama. V roce 2002 bylo poničeno povodněmi, ale díky práci restaurátorů bylo zachráněno a doplněno o nové prvky, jak uvidíme ve videu.
Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Hlavní město Tatarstánu – Kazaň –, patří mezi největší ruská města. Mezi jeho významné památky patří mešita Kul Šerif a Kazaňský kreml (UNESCO). V tomto městě na břehu Volhy se střetává slovanská a tatarská kultura.
Na jihu Arménie se nachází zaniklé osady se středověkými jeskynními obydlími vytesanými ve skalách. Jak se dříve žilo v takových staveních a proč jsou už desítky let prázdná? Z jakého důvodu cestu k nim ukazují české turistické značky? To vše se dozvíme v následující reportáži.
Televizní vysílač s budovou horského hotelu Ještěd je dominantou stejnojmenného vrcholu Libereckého kraje. Stavbou, za kterou architekt Karel Hubáček obdržel několik prestižních cen, provází Miroslav Táborský.
Váránásí leží na západním břehu řeky Gangy v indickém státě Uttarpradéš. Je považováno za svaté město hinduistů, buddhistů a džinistů a je jedním z nejdéle trvale osídlených měst na světě. Pořad ukazuje, jaký je život ve Váránásí a jaké jsou hinduistické tradice spjaté s posvátnou řekou Gangou.
13 527
758
4 602
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.