Vybraná pasáž ekologické hry pro děti a mládež je věnována původním odrůdám jablek a ekologickému sadařství. Popisuje, jak vypadá sad a školka ovocných stromů a kde se pěstují staré tradiční odrůdy jablek. Video přibližuje význam starých a krajových odrůd pro krajinu i to, jaký vliv má sadařství na biologickou diverzitu a jak funguje umělý ekosystém.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Představte si obilné pole, na které najednou vběhne skupina lidí, část pole pošlape, a ještě tam nechá odpadky. Rok od roku počet lidí, kteří po poli šlapou, roste. Hromady odpadu také rostou a kromě nich se tam objevují chemické splašky. To je jednoduchý příklad stopy, které se říká ekologická. Ekologická stopa je plocha biologicky produktivní půdy a vody nutná k výrobě zdrojů, které lidé spotřebovávají, a nutná ke vstřebání odpadů, které při tom tvoří. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme na otázku: Proč jsou noviny z papíru?
Jednotlivé státy často řeší vztah ekonomického růstu a spotřeby energie. Celá společnost se ptá, jak to udělat, abychom žili co nejlépe na co nejdéle obyvatelné planetě. Odpověď skrývá propojení ekonomie a ekologie, s ohledem na témata globální klimatické změny.
Otakar Leiský (* 1925) je český zoolog, spoluzakladatel nejstarší ekologické organizace v Československu, která je dnes známá pod názvem TIS. Stačil zabránit stovkám ekologických přehmatů, podílet se na prvních zákonech o ochraně přírody a založit Hucul Club na záchranu huculských koní. Úspěch ekologické iniciativy nestojí pouze na odhodlání, nadšení, trpělivosti a zarputilosti, ale i na výchově mládeže.
Teplota ektotermních živočichů závisí na teplotě okolního prostředí. Neznamená to však, že jsou při udržování vlastní tělesné teploty pasivní. Aktivně vyhledávají prostředí s takovou teplotou, která je pro jejich růst a vývoj nejpříznivější. Na příkladu čolků nám přírodovědci z Akademie věd ČR ukáží, že konečný výběr prostředí neovlivňuje u ektotermních živočichů pouze teplota, ale také další faktory (například přítomnost predátora). Zjištění vědců jsou nejen zajímavým vhledem do chování živočichů, ale také příspěvkem k širší diskuzi o klimatické změně.
13 208
742
4 510
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
