Pasáž seznamuje s osobností jednoho z mužů 28. října, Jiřího Stříbrného, který byl mimo jiné významným politikem už za dob monarchie. Za svého života byl i několikrát vězněn, což mu ale pomohlo dostat se do role mučedníka a získat tak silnější vliv.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
Pasáž osvětluje vztah prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka ke katolické církvi.
Pasáž se věnuje hilsneriádě, především pak reakci žalobce Schindlera na Masarykův spis „Nutnost revidovati proces polenský“. Hodnotí vliv a dopad T. G. Masaryka na proces.
Ukázka přibližuje postoje jednotlivých aktérů únorové politické krize v roce 1948. Věnuje se jak straně demokratické, tak názorům tehdejších komunistických politiků.
Pořad ukazuje, jaké byly varianty pokračování Československa z pozice české a slovenské strany ve vzpomínkách tehdejších aktérů. Zmiňuje otázky, které tenkrát vyvstaly: federace, nebo konfederace? Bude existovat Československo, nebo se rozpadne?
Konec války přinesl i ohromný přesun demobilizovaných vojáků. Úryvek popisuje návrat vojáků ze zahraničí do nově vzniklého samostatného Československa v jednotlivých etapách. Nejprve přijížděli poražení, Češi v rakouskouherských uniformách. Složitější byl návrat legionářů, obzvlášť těch z východní fronty. Poslední se vraceli až v roce 1920. A do radosti z míru přicházejí problémy.
Pasáž popisuje situaci v Praze 28. října 1918 po rozšíření takzvané Andrássyho nóty o kapitulaci Rakouska-Uherska. Národní výbor nepředpokládal, že obyvatelé vyjdou do ulic, a nebylo tedy jasné, jak se zachová vojenské velitelství v Praze.
Pasáž zachycuje vyhlášení samostatné Československé republiky během událostí 28. října roku 1918.
Pasáž popisuje změny ve společnosti v období tzv. Pražského jara a končí vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968.
Pasáž popisuje situaci v českém pohraničí v roce 1918, kdy německé obyvatelstvo protestovalo proti připojení Sudet k samostatnému Československu.
V ukázce je představen Rudolf Gajda, legionář, který se po vzniku Československa postupně dostal do vedoucích pozic československé armády, až nakonec skončil jako vedoucí postava českého fašismu.
13 369
749
4 559
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
