02:09
Volný čas, nová veličina času, která vznikla díky nově uzákoněné osmihodinové pracovní době a novým pomocníkům v domácnosti. Lidé se stěhovali za prací do měst a chtěli se po práci bavit. Kvetl společenský život. Vznikaly plovárny, jezdilo se na letní byty, docházelo k masivní ženské emancipaci, na tu dobu nebývalé.
Československo bylo od svého vzniku mnohonárodnostním státem. Žili zde Češi, Slováci, Němci, Maďaři a další menšiny. Časem se ovšem začaly projevovat autonomistické tendence jednotlivých národů, zejména sudetských Němců a Slováků.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen život v 50. letech v ČSR, a to jak budování socialismu, tak emigrace či poslech zahraničního rozhlasu.
Ukázka je z publicistického seriálu o kultuře v třetí republice. Literární historik nás seznamuje se způsobem regulace vydávání literatury. Sami spisovatelé v čele s Františkem Halasem na ministerstvu kultury se snažili povznést českou literaturu a zbavit ji braku.
Kulatá výročí 28. října se často slavila ve stínu velkých historických událostí. Archivní snímek připomíná projev Klementa Gottwalda při výročí v roce 1948, tedy po únorovém komunistickém převratu. Významný byl i rok 1988, kdy už ve společnosti docházelo ke změnám směřujícím ke svobodě. Režim zřejmě kvůli obavám z možných demonstrací v den výročí vzniku samostatného Československa vrátil tento státní svátek v původním významu do kalendáře. Oficiální oslavy však uspořádal už 27. října a den nato opravdu k demonstraci došlo. Podívejte se na diskusi historiků z pořadu Historie.cs (2008).
Jefim Fištejn patří k našim nejznámnějším novinářům. Dlouhá léta byl spjat s Rádiem Svobodná Evropa, kde působil od roku 1981. Do mnichovské redakce se dostal i kvůli tomu, že byl donucen opustit Československo poté, co se stal signatářem Charty 77.
14 098
798
4 786
1 369
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.