02:09
Volný čas, nová veličina času, která vznikla díky nově uzákoněné osmihodinové pracovní době a novým pomocníkům v domácnosti. Lidé se stěhovali za prací do měst a chtěli se po práci bavit. Kvetl společenský život. Vznikaly plovárny, jezdilo se na letní byty, docházelo k masivní ženské emancipaci, na tu dobu nebývalé.
Československo bylo od svého vzniku mnohonárodnostním státem. Žili zde Češi, Slováci, Němci, Maďaři a další menšiny. Časem se ovšem začaly projevovat autonomistické tendence jednotlivých národů, zejména sudetských Němců a Slováků.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
Jak zaznamenaly kamery vítaní prezidenta Klementa Gottwalda bojovníky Slovenského povstání v Topolčiankách? Podívejte se na archivní záběry z roku 1949.
Archeologie může přinášet zajímavé poznatky i k období novějších dějin. V souvislosti s československým opevněním se často hovoří o tom, že by v případě bojů nesloužilo dostatečně. Pohled archeologa specializujícího se na období 20. století však ukazuje, že tomu tak úplně není. Takzvané řopíky byly dle jeho výzkumů hustě doplněny polním opevněním, která mohla suplovat nedostavěné betonové pevnosti. Více se o výzkumu dozvíme v pořadu Historie.cs.
K abdikaci prezidenta Václava Havla v červenci roku 1992 došlo v souvislosti s chystajícím se rozpadem československé federace. Reagoval tím na vyhlášení Deklarace nezávislosti Slovenskou národní radou. Jednání českých a slovenských politiků nevedla k oboustranné dohodě o nové podobě společného státu. Hlavní body dohody byly domluveny ve vile Tugendhat premiéry Mečiarem a Klausem. Havel byl poté v lednu 1993 opět zvolen, a to jako první prezident České republiky.
Ukázka zachycuje rozhovor redaktora Zajíčka se členy jednoho ze štábů publicistiky. Redaktor Zajíček, typický produkt kádrových změn popisovaných ve zdrojích 4 a 5, se arogantně domáhá naplnění svých představ, které jsou podle zkušenější a profesionálnější režisérky Válové nerealistické. V promluvě produkčního Horáčka sledujeme jeden z motivů konformity v období komunistického režimu – ohled na kariéru dětí. V ukázce se též mihne řidič Standa Pekárek, o němž už z prvního dílu víme, že je agentem StB.
14 196
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.