02:09
Československo bylo od svého vzniku mnohonárodnostním státem. Žili zde Češi, Slováci, Němci, Maďaři a další menšiny. Časem se ovšem začaly projevovat autonomistické tendence jednotlivých národů, zejména sudetských Němců a Slováků.
Volný čas, nová veličina času, která vznikla díky nově uzákoněné osmihodinové pracovní době a novým pomocníkům v domácnosti. Lidé se stěhovali za prací do měst a chtěli se po práci bavit. Kvetl společenský život. Vznikaly plovárny, jezdilo se na letní byty, docházelo k masivní ženské emancipaci, na tu dobu nebývalé.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
Ukázka přináší výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky. Ulč velmi výstižně, reálně a věrohodně ukazuje formy, které StB používala k diskreditaci nepohodlných osob nebo k získávání informací. Svoji práci s odstupem nehodnotní jako nemorální. Ve vzpomínce jasně proklamuje, že šlo o „normální metody práce”.
Stavba letenského pomníku J. V. Stalina začala již v roce 1949, nicméně práce na sousoší byly zahájeny až v roce 1952 a tým pod vedením sochaře Otakara Švece pracoval usilovně až do roku 1955, kdy bylo sousoší slavnostně odhaleno. Jak ukazuje dobový materiál, o průběhu stavby byla veřejnost průběžně informována. Odstřel pomníku proběhl už v roce 1962 v souvislosti s kritizovaným kultem osobnosti Stalina v SSSR.
Situace v českém pohraničí se vyostřila v polovině 30. let, kdy v Německu zvítězil nacionální socialismus a začal hospodářský rozkvět. Sudetští Němci často v Německu pracovali a viděli, jak se Němcům na druhé straně daří. Spíše než český rozhlas bylo možné poslouchat německé vysílače. A proto také padla německá propaganda v Sudetech na úrodnou půdu. Vznikla nová politická strana pod vedením Konráda Henleina, která dokonce zvítězila v roce 1935 v parlamentních volbách. A taková strana si již může klást požadavky.
Jednu ze tří zlatých medailí na olympijských hrách v Berlíně 1936 získal pro Československo sportovní gymnasta Alois Hudec. A to přesto, že hry byly silně politicky zabarvené a rozhodčí protežovali sportovce soutěžící pod vlajkou nacistického Německa. Zejména díky výkonu na kruzích se mu ale podařilo přeskočit všechny ostatní gymnasty.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.