02:09
Volný čas, nová veličina času, která vznikla díky nově uzákoněné osmihodinové pracovní době a novým pomocníkům v domácnosti. Lidé se stěhovali za prací do měst a chtěli se po práci bavit. Kvetl společenský život. Vznikaly plovárny, jezdilo se na letní byty, docházelo k masivní ženské emancipaci, na tu dobu nebývalé.
Československo bylo od svého vzniku mnohonárodnostním státem. Žili zde Češi, Slováci, Němci, Maďaři a další menšiny. Časem se ovšem začaly projevovat autonomistické tendence jednotlivých národů, zejména sudetských Němců a Slováků.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
Britská spisovatelka a teatroložka Barbara Day vypráví o své práci za totality v Československu a o tom, jak uskutečňovala semináře v Praze a Brně, jichž se účastnili odborníci z Anglie. V rozhovoru s Markem Ebenem hovoří o pohledu na Československo za okupace a popisuje, jak nyní vnímá českou společnost.
Během procesu s Miladou Horákovou a dalšími obžalovanými bylo pro tehdejší politickou reprezentaci důležité získat na svou stranu veřejné mínění. V tomto příspěvku historici přibližují mechanismy a postupy, kterými si KSČ zajišťovala podporu a souhlas při realizaci vykonstruovaného procesu s Miladou Horákovou a dalšími členy skupiny.
Ukázka zaznamenává vzpomínky pamětníků, kteří na konci války odešli z osvobozených koncentračních táborů včetně Terezína. Ten byl těsně předtím uzavřen kvůli tyfové epidemii. Přeživší se po návratu domů stali svědky nejen poválečného násilí na německém obyvatelstvu, potýkali se i s problémy praktického rázu a setkali se i s antisemitismem ze strany českého obyvatelstva.
Dne 18. května 1923 bylo ze stanu poblíž tehdejšího hlavního pražského letiště ve Kbelích zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání v Československu. Československo se tak stalo druhou evropskou zemí, která měla rozhlasové vysílání. Podívejte se na stručnou historii rozhlasu v rámci pořadu, který vznikl k 95. narozeninám.
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.