02:09
Československo bylo od svého vzniku mnohonárodnostním státem. Žili zde Češi, Slováci, Němci, Maďaři a další menšiny. Časem se ovšem začaly projevovat autonomistické tendence jednotlivých národů, zejména sudetských Němců a Slováků.
Volný čas, nová veličina času, která vznikla díky nově uzákoněné osmihodinové pracovní době a novým pomocníkům v domácnosti. Lidé se stěhovali za prací do měst a chtěli se po práci bavit. Kvetl společenský život. Vznikaly plovárny, jezdilo se na letní byty, docházelo k masivní ženské emancipaci, na tu dobu nebývalé.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
Zrada je porušení závazku, očekávání, slibu či povinnosti. Zrádce je pak ten, kdo se zrady dopustil. Asi nejznámějším zrádcem v historii byl Jidáš, který zradil Ježíše. A co zrádci v českých dějinách? Podívejte se na krátké shrnutí.
V terezínském ghettu byla trochu překvapivě provozována swingová hudba. Hudební těleso se jmenovalo Ghetto Swingers a bylo založeno v lednu 1943. Orchestr byl zneužit nacistickou propagandou v červnu následujícího roku při návštěvě Mezinárodního červeného kříže a posléze i v německém propagandistickém filmu o Terezíně.
Televizní film z unikátní série, která rozkrývá tabu klíčových událostí našich moderních dějin. Zrušení monarchie a vznik demokratické republiky – jaké drama tomu předcházelo? Co prožíval Masaryk a ti druzí? V roce 1914 odjel Tomáš Garrigue Masaryk z Prahy, opustil Rakousko-Uhersko a vydal se na cestu, která nevedla zpět. Na cestu za osvobozením Čechů a Slováků z područí rakouské říše. Na cestu za zničením rakousko-uherského mocnářství.
V roce 1968 slavila republika další osmičkový rok. Po předchozích letech, která přinášela dramatické změny, věřili lidé, že atmosféra pražského jara jen tak neodejde. Miloš Kopecký v pořadu Dějiny na osm vzpomíná na předchozí osmičková výročí. Na závěr se obyvatel ptá, jaká očekávání mají od roku nastávajícího. Pořad byl odvysílán v lednu 1968. O osm měsíců později dorazily do Československa tanky okupačních vojsk a všechno bylo úplně jinak.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.