02:09
Volný čas, nová veličina času, která vznikla díky nově uzákoněné osmihodinové pracovní době a novým pomocníkům v domácnosti. Lidé se stěhovali za prací do měst a chtěli se po práci bavit. Kvetl společenský život. Vznikaly plovárny, jezdilo se na letní byty, docházelo k masivní ženské emancipaci, na tu dobu nebývalé.
Československo bylo od svého vzniku mnohonárodnostním státem. Žili zde Češi, Slováci, Němci, Maďaři a další menšiny. Časem se ovšem začaly projevovat autonomistické tendence jednotlivých národů, zejména sudetských Němců a Slováků.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
Součástí činnosti Státní bezpečnosti byl i dohled nad vrcholovým sportem. Ikonicky se to dá ukázat na příbězích z dějin československého ledního hokeje, procesu proti mistrům světa z roku 1950 i světového šampionátu po srpnové okupaci v roce 1968. Podívejte se na ně.
Po únorovém převratu v roce 1948 byla šlechta zbavena svého majetku a buď setrvala v Československu a byla vystavena další perzekuci, nebo odešla do exilu. Její zabavený majetek měl různé osudy. Podívejte se na příběh rodiny Hildprandtů a zámku Blatná. Zámek měl štěstí, že byl zařazen do kategorie prohlídkových zámků a rodina se díky kontaktům mohla vystěhovat z republiky v roce 1959.
Pasáž zachycuje okolnosti volby Antonína Zápotockého prezidentem Československé republiky na pozadí změn, které se odehrály v SSSR po smrti J. V. Stalina. Ukazuje také změny ve vedení KSČ.
Kdo navrhl první orientační systém pro pražské metro a jaké výzvy bylo třeba vyřešit, aby se v něm cestující orientovali? Daří se dodržovat jeho vizuální identitu? V této ukázce se seznámíme s Jiřím Rathouským, významným grafickým designérem, který v 70. letech 20. století vytvořil první orientační systém pro pražské metro. V 80. letech na jeho práci navázal Rostislav Vaněk.
14 092
798
4 786
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.