Pasáž popisuje situaci v českém pohraničí v roce 1918, kdy německé obyvatelstvo protestovalo proti připojení Sudet k samostatnému Československu.
Pavel Kosatík hovoří o podobnostech v metodách nacistické a komunistické propagandy a uvádí jako příklad projevy komunistického ministra Václava Kopeckého.
Roku 1960 se na pražském Strahově konala druhá spartakiáda, které se zúčastnilo více než 750 tisíc cvičenců, jejichž výkony viděly téměř 2 milióny diváků. Podívejte se na dobovou reportáž o této masové sportovní přehlídce.
V prosinci 1943 vznikla v Moskvě spojenecká smlouva mezi Československem a Sovětským svazem. Podepsali ji velvyslanec ČSR v Moskvě Zdeněk Fierlinger a Vjačeslav Molotov, podpisu byli ale přítomni i Edvard Beneš a Josif Vissarionovič Stalin. Znamenala ortel pro sovětskou orientaci poválečného Československa?
Mezi 15. a 22. lednem 1989 proběhla na Václavském náměstí série demonstrací, označovaná též jako Palachův týden. Ten se stal prvním signálem blížícího se konce komunistické vlády v Československu. Palachův týden odstartovalo násilné rozehnání několika tisíc lidí, kteří se navzdory oficiálnímu zákazu sešli na Václavském náměstí, aby zde uctili památku Jana Palacha. Ten se upálil 16.1. 1969 ve snaze vyburcovat společnost z letargie.
Podívejte se, jak v červnu 1990 probíhaly první svobodné postkomunistické volby v Československu a na infografiku jejich výsledků.
Ke konci svého funkčního období vyhlásil v roce 2013 prezident Klaus dílčí amnestii. Za její udělení byl dlouho kritizován, propustil totiž i vězně odsouzené za hospodářské a korupční trestné činy. Někteří senátoři dokonce požadovali, aby byl Václav Klaus obviněn z vlastizrady.
Vypálení obce Ležáky na Chrudimsku dne 24. června 1942 bylo, stejně jako v případě obce Lidice, trestem za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Všech 33 dospělých obyvatel osady Ležáky bylo popraveno, přežily jen dvě dívky, které nacisté poslali do Německa na převýchovu.
Filmové zpracování slavnostního příjezdu čerstvě zvoleného prezidenta Masaryka z exilu do Prahy a nově vzniklého Československa.
Na začátku roku 1969 se na Václavském náměstí v Praze upálil student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Podívejte se na rekonstrukci posledních hodin jeho života.
V této pasáži prvorepublikový politik Karel Kramář popisuje své vize o rychlé válce. Po vítězství Ruska dokonce uvažoval o vzniku státu v čele s dynastií Romanovců.
Představení postoje české politické reprezentace v prvních letech I. světové války, formování domácího odboje a přínos Sokola. Pasáž ukazuje i rozdílný postoj Aloise Rašína a Karla Kramáře včetně jeho vztahu k zahraniční akci vedené T. G. Masarykem.
13 099
735
4 440
1 226
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
