portály České televize
menu

Často hledáte:

přijímačky přijímací zkoušky česká literatura práce s textem český jazyk

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: prezident Beneš

Vše (66)
Videa (37)
Okruhy (0)
Náměty (2)
Pracovní listy (27)
Pořady (0)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

37 videí
PL
Prezident Beneš se vrací do Prahy
01:29

Prezident Beneš se vrací do Prahy

Prezident Edvard Beneš se vrátil po 2. světové válce do Prahy 16. května 1945. Jeho příjezd zaznamenaly filmové kamery. Podívejte se na archivní záběry.

PL
Volba prezidenta E. Beneše v roce 1946
00:35

Volba prezidenta E. Beneše v roce 1946

Po skončení 2. světové války se stal prezidentem E. Beneše. Zvolen byl 19. 6. 1946. Jak a kde volba probíhala? Ukázka obsahuje dobové záběry.

PL
Dovolená E. Beneše v Topolčiankách
01:57

Dovolená E. Beneše v Topolčiankách

Jak zaznamenaly kamery dovolenou prezidenta Beneše v Topolčiankách? Podívejte se na archivní záběry z roku 1946.
PL
Edvard Beneš na návštěvě v Opavě
01:06

Edvard Beneš na návštěvě v Opavě

Prezident Beneš při své cestě Slezskem navštívil Opavu. Jak tuto událost zachytily tehdejší kamery? Podívejte se na archivní záběry.
PL
Vánoční poselství prezidenta republiky
00:39

Vánoční poselství prezidenta republiky

V prosinci 1933 přednesl tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před filmovými kamerami vánoční poselství. Další už pronášel jeho nástupce, Edvard Beneš. Tradice přetrvala i dále, byť v době komunistického režimu v podobě novoročních projevů. K prvorepublikové tradici se vrátil až prezident Miloš Zeman. Podívejte se na část vánočního projevu Edvarda Beneše z roku 1946.
PL
Beneš prezidentem
14:27

Beneš prezidentem

Masarykův dlouholetý plán – prosadit jako svého nástupce Edvarda Beneše – byl na počátku 30. let stále aktuálnější. Prezident v roce 1930 oslavil osmdesátiny a viditelně slábnul. V roce 1934 byl Masaryk zvolen ve svých 84 letech prezidentem počtvrté. Poslední rok v úřadu spíš protrpěl a jeho abdikace v prosinci 1935 byla nevyhnutelná. Přestože se dlouho zdálo, že Beneš je pro vrcholné prvorepublikové politiky neakceptovatelný, přece jen se stal druhým československým prezidentem.

Celý film
Beneš (1.část): Nepostradatelný
52:09

Beneš (1.část): Nepostradatelný

Dvakrát získal pro Československo téměř vše, co se získat dalo. A dvakrát ho dovedl ke klíčovým prohrám jeho moderních dějin. Prezident Edvard Beneš zbavený mýtů a legend v dokumentárním filmu sestaveném výhradně z dobových obrazových a zvukových záznamů, archivních fotografií a dokumentů. Tato část mapuje cestu Edvarda Beneše od triumfu na Pařížské konferenci v letech 1918–1919 až ke zhroucení První republiky po přijetí Mnichovské dohody v roce 1938.
PL
První dva českoslovenští prezidenti aneb volba T. G. Masaryka a E. Beneše
01:24

První dva českoslovenští prezidenti aneb volba T. G. Masaryka a E. Beneše

Náš první československý prezident T. G. Masaryk byl v úřadu od 14. 11. 1918 do 14. 12. 1935. Naposledy byl zvolen 24. 5. 1934. Po jeho abdikaci byl poprvé zvolen prezidentem E. Beneš. Ukázka obsahuje dobové záběry.
PL
Beneš a konec demokracie
10:28

Beneš a konec demokracie

V létě roku 1946 byl Edvard Beneš zvolen opět prezidentem republiky a byl nepochybně na vrcholu své popularity. Zároveň posilovala Komunistická strana Československa svoji už tak dost silnou pozici. V roce 1947 se navíc plně ukázala závislost země na Sovětském svazu, na které měl prezident Beneš svůj nemalý podíl podpisem smlouvy z roku 1943. Přestože Beneš nesouhlasil s Gottwaldovou politikou po převzetí moci komunisty v únoru 1948, nepodal demisi ihned, ale ještě téměř čtyři měsíce zůstával v úřadu prezidenta. Jeho vliv na dění v zemi však již byl téměř bezvýznamný. Zemřel 3. září 1948.

PL
Beneš: konec úvah o mobilizaci z 29. září 1938
03:13

Beneš: konec úvah o mobilizaci z 29. září 1938

Rozhovor prezidenta Beneše s veliteli československé armády během dopoledne dne 29. září 1938, zatímco zástupci čtyř velmocí jednají v Mnichově. Generálové naléhají na Beneše, aby předkládanému ultimátu neustupoval. Beneš ale volí jiné řešení.
PL
Beneš jako nástupce Masaryka?
03:02

Beneš jako nástupce Masaryka?

V okamžiku vzniku státu bylo Edvardu Benešovi pouhých 34 let a v nově vzniklém Československu nebyl příliš známou osobností. Přesto si ho tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk vyhlédl jako svého ideálního nástupce. Tato prezidentova představa však poměrně výrazně narazila na záměry tehdejších prvorepublikových politiků, kterým se Beneš jako příští prezident nezamlouval nejen z důvodu nízkého věku.

Celý film
Beneš (2.část): Za každou cenu
52:09

Beneš (2.část): Za každou cenu

Dvakrát získal pro Československo téměř vše, co se získat dalo. A dvakrát ho dovedl ke klíčovým prohrám jeho moderních dějin. Prezident Edvard Beneš zbavený mýtů a legend v dokumentárním filmu sestaveném výhradně z dobových obrazových a zvukových záznamů, archivních fotografií a dokumentů. Druhá část s názvem „Za každou cenu“ sleduje cestu prezidenta Beneše od exilového boje za poválečné uznání Československa až po jeho devastaci po únoru 1948.
Jan Masaryk prezidentem?
02:44

Jan Masaryk prezidentem?

Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Jan Masaryk byl na vrcholu své politické kariéry bezprostředně po skončení druhé světové války. Tehdejší ministr zahraničních věcí byl na počátku roku 1948 patrně nejpopulárnějším domácím politikem, prezident Edvard Beneš byl naopak ve velmi špatném zdravotním stavu. Z tohoto důvodu se uvažovalo, kdo by případně Beneše v prezidentském úřadě nahradil. Nakonec vše dopadlo jinak, Jan Masaryk totiž 10. března 1948 nečekaně zemřel.

PL
Mnichovská dohoda
02:45

Mnichovská dohoda

V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny okolnosti podepsání Mnichovské dohody, mobilizace armády v roce 1938, abdikace prezidenta Edvarda Beneše a obsazení Sudet.
Ústavnost únorového převratu v roce 1948
02:12

Ústavnost únorového převratu v roce 1948

Česká historie dodnes nemá ujasněno, jak nazývat události z února 1948. Pasáž hodnotí únorové události a poukazuje možnou neústavnost postupu prezidenta Edvarda Beneše.
Znárodňování ve zpravodajství z roku 1945
04:26

Znárodňování ve zpravodajství z roku 1945

Dobové zpravodajství o znárodnění československých bank, dolů a průmyslových podniků v říjnu 1945. Vystoupení předsedy vlády Zdeňka Fierlingera a prezidenta republiky Edvarda Beneše jsou zakomponována jako součást dobové propagandy.
Celý film
Anatomie zrady (1.část)
1:22:34

Anatomie zrady (1.část)

První část televizního filmu zastihuje Emanuela Moravce na sklonku období první republiky, kdy se hlásí k ideálům prezidenta T. G. Masaryka. Patří do nejužšího okruhu kolem prezidenta Beneše. Prosazuje ozbrojený odpor proti nacistickému Německu. Mnichovská dohoda je pro něj takovým zklamáním, že začne otevřeně kritizovat Benešovu vládu.
Vzpomínka na studenty popravené v době okupace
01:02

Vzpomínka na studenty popravené v době okupace

Dne 15. listopadu 1945 se na Pražském hradě konala pietní akce za československé vysokoškolské studenty popravené nacisty. Prezident republiky Edvard Beneš zde in memoriam vyznamenal Jana Opletala. Podívejte se na dobovou reportáž.
PL
Pře Beneše a E. Moravce o řešení mnichovské krize
08:02

Pře Beneše a E. Moravce o řešení mnichovské krize

Co má větší cenu - lidský život nebo vyšší princip? Ve volné rekonstrukci emotivního rozhovoru mezi prezidentem Edvardem Benešem a plukovníkem Emanuelem Moravcem, ke kterému mohlo dojít 2. října 1938, se odkrývají hlavní dilemata mnichovské krize.
Směřování Československa po druhé světové válce
06:26

Směřování Československa po druhé světové válce

Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude tzv. mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězili v Československu jasně komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci.

Celý film
České století: Kulka pro Heydricha (1941)
1:13:17

České století: Kulka pro Heydricha (1941)

Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii.
PL
Kdo dal souhlas k atentátu na Heydricha?
02:02

Kdo dal souhlas k atentátu na Heydricha?

Kdo dal souhlas k atentátu na Heydricha? Bez souhlasu prezidenta Beneše by ale pravděpodobně nemohl být proveden. Přestože neexistuje žádný písemný doklad, zdá se velmi pravděpodobné, že ho inicioval plukovník František Moravec, aby Čechoslováci ukázali světu, že nekolaborují s okupanty.

Celý film
České století: Den po Mnichovu (1938)
1:05:34

České století: Den po Mnichovu (1938)

Prezident Beneš a plukovník Moravec. Jeden chce klid a přežití, druhý zničující válku. Jeden budoucí vítěz, druhý budoucí zrádce národa, přesto spolu jejich osudy souvisejí. V dramatickém zpracování zvratů našich dějin si připomeňme 80 let od potupného aktu Mnichovské „dohody“. Příběh o setkání dvou osobností a dvou naprosto odlišných myšlenkových světů. Chladný kalkulátor a horkokrevný bijec. Edvard Beneš a Emanuel Moravec. Diplomat a legionář.

Edvard Beneš a únor 1948
10:12

Edvard Beneš a únor 1948

Prezident Edvard Beneš patřil po roce 1945 k nejpopulárnějším politikům Československa. Velké uznání veřejnosti si zasloužil zejména svojí klíčovou rolí při obnovení státu během druhé světové války. I proto na něj nekomunisticky smýšlející část společnosti v únoru roku 1948 velmi spoléhala. Hodnocení Benešovy role v únorových událostech není mezi historiky ani zdaleka jednoznačné. Kde se Edvard Beneš přepočítal a co mohl udělat jinak? Podívejte se na diskuzi odborníků v pořadu Historie.cs.
Ztráta Podkarpatské Rusi
05:39

Ztráta Podkarpatské Rusi

Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
PL
Edvard Beneš
02:29

Edvard Beneš

Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
PL
Edvard Beneš a jeho role v roce 1938
11:48

Edvard Beneš a jeho role v roce 1938

V roce 1938 si měli občané Československa připomenout 20. výročí vzniku státu. Svých „narozenin“ se ale republika nedočkala. Překotný vývoj roku 1938 měl úplně jiné rozuzlení. V klíčové roli prezidenta země byl odborník na zahraniční politiku dlouholetý ministr zahraničí Edvard Beneš. Jaká nabízel v krizových chvílích národu řešení?

Přijetí Mnichovské dohody
03:46

Přijetí Mnichovské dohody

V ukázce ze seriálu české století prezident Edvard Beneš v rozhovoru se špičkami československé armády rozebírá možnosti republiky po případném odmítnutí mnichovské dohody. Výsledkem rozboru mezinárodní situace je rozhodnutí o jejím přijetí. Pasáž ukazuje i frustraci armádních představitelů, kteří byli odhodláni republiku bránit, ovšem v nastalé situaci by vojenská obrana byla prakticky sebevraždou.

Cesta k Mnichovu
07:26

Cesta k Mnichovu

Na pozadí osudů dvou velkých postav československé armády první republiky, generálů Ludvíka Krejčího a Jana Syrového, pojednává pasáž o měnící se situaci ve třicátých letech, kdy od cesty k míru svět směřoval spíše k válce. V Československu docházelo k rozdělení cesty dalšího vývoje – jinou viděl prezident Edvard Beneš, jinou představitelé armády.
Benešovy dekrety
09:25

Benešovy dekrety

V době druhé světové války a v prvních měsících po osvobození v roce 1945, kdy zákonodárná moc nebyla vykonávána Národním shromážděním, vydával prezident republiky Edvard Beneš zákony formou dekretů. Vydáno bylo přes sto dekretů, které řešily praktický chod exilového státního zřízení i poválečné uspořádání československého státu. Poválečný parlament je zpětně schválil.
PL
Beneš: Návrat vítěze do vlasti
11:36

Beneš: Návrat vítěze do vlasti

V polovině května roku 1945 se Edvard Beneš triumfálně vrátil do Prahy společně s tzv. košickou vládou. Až do 28. října 1945 chyběl v politickém systému parlament, proto nařízení vlády nabývala podpisem prezidenta podobu zákonů. Rovněž se účtovalo s válečnými zločinci, ale i Benešovými předválečnými odpůrci, jako byli například Rudolf Beran či Jiří Stříbrný, kteří zemřeli ve vězení.

Vzpoura v Cholmondeley
05:51

Vzpoura v Cholmondeley

V červenci roku 1940 se v zámeckém parku v Cholmondeley odehrála vzpoura asi pěti set československých vojáků, kteří protestovali proti poměrům v československém zahraničním vojsku. Událost měla více příčin a došlo k ní krátce po porážce Francie v červnu 1940. Značná část povstalců se do československých zahraničních jednotek vrátila po německém útoku na Sovětský svaz a abolici exilového prezidenta Edvarda Beneše.

Celý film
České století: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)
1:13:44

České století: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)

Únor roku 1948, velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka.
Studenti proti totalitě: Únor 1948
01:54

Studenti proti totalitě: Únor 1948

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Během komunistického převratu, v únoru 1948, byl pochod studentů na Pražský hrad jediným veřejným vyjádřením protestu proti nastupující totalitě. Mnohatisícový dav vysokoškoláků, kteří přišli podpořit prezidenta Beneše a demokratické hodnoty, byl na Hradčanském náměstí a v Nerudově ulici zastaven policií a poté násilně rozehnán.
Naše politická reprezentace v období mnichovské dohody
05:27

Naše politická reprezentace v období mnichovské dohody

Období spojené s podpisem mnichovské dohody v září 1938 patří k nejzlomovějším a nejtragičtějším okamžikům našich novodobých dějin. Jak ve své zoufalé situaci a pozici obstála naše politická reprezentace a zejména pak prezident Edvard Beneš? Jaký vliv mělo po této strategické porážce jeho exilové působení na vývoj dalších československo-britských vztahů v průběhu druhé světové války? To se dozvíme v pořadu Historie.cs.
Hácha a Beran: Prezident a premiér druhé republiky
11:18

Hácha a Beran: Prezident a premiér druhé republiky

Vážený soudce Emil Hácha byl v roce 1938 vybrán jako vhodný kandidát na prezidenta republiky po Edvardu Benešovi. O tuto funkci však Hácha zjevně nestál, ale nakonec v ní vydržel až do hořkého konce v roce 1945. Agrárník Rudolf Beran se do premiérského úřadu také příliš nehrnul. Premiérem byl pouhé tři měsíce, za druhé světové války byl vězněn gestapem a po skončení války byl znovu odsouzen, tentokrát československou justicí na 20 let za údajnou kolaboraci. V těžkém žaláři v Leopoldově pak v roce 1954 zemřel.

Prosovětská politika poválečného Československa
02:47

Prosovětská politika poválečného Československa

Provýchodní orientace ČSR po skončení 2. světové války vedla k naprostému vazalství vůči SSSR ve 2. polovině 20. století. Vše zpečetil tzv. únorový převrat. Již hned těsně po válce čeští politici zaujímali minimálně navenek nekritický postoj k sovětskému režimu a naopak kritizovali americký imperialismus. Prezident Beneš pronášel výroky o budoucí válce, kde musíme stát na straně SSSR. Dnes už můžeme hovořit pouze o tom, že hranice, kam až lze zajít, nebyly dány a Československo rozhodně neplnilo svou původně plánovanou funkci mostu mezi Západem a Východem.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání