Jak můžeme bezdotykově zhasnout svíčku? Ocet smícháme s jedlou sodou. Při této bouřlivé reakci vznikne i oxid uhličitý, který je těžší než vzduch, proto ho můžeme z kádinky přelít do nádoby se svíčkou. Ta pak zhasne. Podívejte se na pokus.
Pokus, ve kterém smícháme 50 ml benzínu s 50 ml vody. Dojde k vytvoření nemísitelné směsi. Přítomnost benzínu na hladině vody si prokážeme názornou ukázkou. A to jeho zapálením.
I doma si můžete udělat pár bezpečných a zajímavých pokusů se solí. Nerost halit, známý jako sůl kamenná, se smíchá s pepřem a k jejich oddělení stačí plastový kelímek, na kterém vytvoříme elektrostatický náboj, a pepř se přichytí ke kelímku. M takéůžete změnit slanou chuť soli na sladkou. Nevěříte? Stačí smíchat sůl s hladkou moukou.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.
Ukázka pojednává o vlastnostech stříbra a jeho využití a demonstruje znečištění stříbra sírou za vzniku sulfidu stříbrného. Na pokusu je zde také vysvětlena redoxní reakce, tedy odstranění sulfidu stříbrného redukcí hliníkem.
Mléko je tzv. homogenní tekutina, což znamená, že všechny jeho složky, tedy voda, tuk a bílkoviny, jsou v něm rozptýleny rovnoměrně. Pokus s využitím plnotučného mléka, barviv a saponátu způsobí doslova tanec molekul tuku.
Co je to paranitroanilin? Je to chemická látka, která při vyšší teplotě reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou. Reakce probíhá velice bouřlivě a vzniká napěněná forma čistého grafitu.
Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.
Pokus znázorňující reakci sodíku s vodou za vzniku vodíku a hydroxidu sodného. Přítomnost vzniklého hydroxidu sodného je dokázána modrým zbarvením indikátoru pH.
Chcete znát tajemství lightsticku? Chcete se dozvědět, jak kriminalista odhalí krev? Jednoduché vysvětlení nabízí proces chemiluminiscence. Je to chemická reakce, při níž se uvolňuje pouze světlo, žádné teplo. Michael Londesborough nám tuto reakci ukáže. Smíchá hydroxid sodný s luminolem, přidá malé množství rozpouštědla DMSO a modré světlo je tu.
Kvasinky mění cukry na alkohol a oxid uhličitý, tento proces se nazývá alkoholové kvašení. Ale jakým extrémním podmínkám dokážou tyto maličké mikroskopické houby odolat? Co všechno dokáže tato nejstarší ochočená forma života přežít? Zhlédnutím videa se přesvědčíte o jejich neuvěřitelné životaschopnosti.
Klíšťata nás v lese najdou podle toho, že vydechujeme oxid uhličitý. V pokusu právě tento plyn vyrobíme, poté zachytíme a provedeme detekci jeho přítomnosti, neboť sám o sobě není vidět. Tento pokus si může každý vyzkoušet i doma.
Poutavým způsobem jsou ukázány vlastnosti a použití olova. Co se stane s předměty ponořenými do roztaveného olova a jaká je jeho teplota tání? Co se stane s prstem ruky ponořením do roztaveného olova?
Pokud roztavené sklo kápneme do studené vody, jeho povrch se prudce zchladí, i když střed zůstává déle tekutý a má tendenci se smršťovat. Ale kapka se už nemůže zmenšit, protože ji drží vnější skořápka zchladlého skla. Výsledkem je obrovské vnitřní napětí. Pokud se kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část.
Co se stane, když lžičku s cukrem budeme zahřívat nad kahanem? Cukr po chvíli začíná hnědnout, protože probíhá jeho oxidace, kterou v potravinářství nazýváme karamelizace.
V pokusu uvidíme, jak některé potraviny obsahující zdánlivě pouze vzduch nesou velké množství energie ukryté v podobě tuku. Nevěříte? Tak pojďte experimentovat s námi! Ke křupkám přidáme kapalný kyslík, který je nehořlavý, ale podporuje hoření. Podívejte se, jaké množství energie se uvolní zapálením této směsi.
Pokus, při kterém spolu reagují páry amoniaku a kyseliny chlorovodíkové. Při reakci vznikají bílé páry chloridu amonného. Ten se používá například při výrobě dýmovnic.
Pokus, při kterém zapálíme směs hořčíkového prášku a manganistanové dezinfekce. Dojde k silnému záblesku. Tato reakce byla dříve využívána k vytváření fotografického blesku.
Současně vložíme do plamene svíčky dvě špejle, jednu ve spodní a druhou v horní části plamene. Která začne dříve hořet? Horní špejle vzplane dřív, jelikož má plamen v horní části vyšší teplotu.
Chemie se dělí na jednotlivé obory. Jaký je význam a co všechno spadá pod organickou chemii? Patří jídlo do chemické laboratoře? A jak zjistíme, co všechno obsahuje párek nebo bonbón? Jednoduchým pokusem lze stanovit množství vitamínu C v jednotlivých potravinách, a to přidáním činidla dusičnanu stříbrného. Čím víc stříbra vyredukuje, tím víc vitamínu obsahují.
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Co obsahuje více vitamínu C, pomeranč nebo citron? Zjistíme to díky jednoduchému pokusu se šťávou z citronu a pomeranče, kukuřičným škrobem a jódem. Roztok vody, jodu a škrobu působí jako indikátor vitamínu C.
Reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou vzniká vodík. Pokud ke vznikajícímu vodíku přiložíme hořící špejli, dojde k explozi.
Do kádinky stříkneme trochu plynu do zapalovače, což je vlastně zkapalněný propan. Co se stane, když k takto naplněné kádince přiložíme zapálený zapalovač? Plyn v kádince začně hořet. Propan je hořlavý a těžší než vzduch, a proto zůstává v kádince a hoří.
Co se stane, pokud do připravené směsi chloridu amonného, dusičnanu amonného a zinku položíme kostku ledu? Směs začne hořet a dýmat.
Co se stane, když do tekutého dusíku nalijeme vodu? Když do tekutého dusíku, který má teplotu -196 °C, nalijeme horkou vodu se saponátem a barvivem, dojde k velmi efektní explozi.
Nově objevené vlastnosti nanosystémů začínají uplatňovat svůj vysoký potenciál, ačkoliv počátky nanotechnologií se dají datovat až do středověku. Redukcí chloridu zlatitého citronanem sodným můžeme připravit zlaté nanoklastry. Zlaté nanočástice se také využívají v moderních těhotenských testech.
Jak vznikají Faraonovi hadi? Reakcí kovové rtuti s koncentrovanou kyselinou dusičnou vznikne čirý roztok, který ochladíme a přidáme thiokyanatan draselný. Vzniklou sraženinu odfiltrujeme a usušíme. Po jejím zapálení na nehořlavé podložce vzniká pozoruhodný úkaz připomínající klubko stočených hadů.
Pěnu ze saponátu snadno zapálíme. Potřebujeme k tomu kbelík se saponátem, do kterého vháníme methan. Po vytvoření dostatečně velkého sloupce pěny ji zapálíme. Hoří jasným plamenem.
Suchý led není nic jiného než oxid uhličitý v pevném skupenství. Můžeme jej vyrobit ze sněhového hasičského přístroje, který nastříkáme do pevné látky. Reakcí suchého ledu s vodou vzniká mlha, ale suchý led může také explodovat v uzavřené PET lahvi s vodou.
Jak vzniká inverze a co to je? Pokusem si ji spolu s badateli z laboratoře Rocket Science předvedeme. Potřebujeme k němu dvě sklenice, studenou vodu, varnou konvici, potravinářské barvivo žluté a modré a kousek tvrdého papíru.
Co se stane, když nahřejeme CD nad plamenem a foukneme do něj? Vyfoukneme bublinu. Rozehřátý plast se chová podobně jako sklo, proto silným fouknutím vytvoříme bublinu, která po vychladnutí drží tvar.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Co se stane, pokud smícháme roztok thiokyanatanu draselného s roztokem železité soli? Vznikne červeně zbarvený roztok. Tuto látku často využívají filmaři jako umělou krev.
Již alchymisté dokázali vyrobit světlo. Nejprve vyrobíme kapalný kyslík z okolního vzduchu a nalijeme do velké baňky. Lžičkou do baňky přidáme nad kahanem zapálený amorfní červený fosfor. Kyslík podporuje hoření a vzniká oslnivé světlo.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Jakou barvou plamene hoří síra? Při hoření se síra taví do krvavě rudé barvy a hoří modrým plamenem.
Gumový medvídek se skládá z různých látek. Kolagen, který je v něm obsažen, je důležitý pro tvorbu šlach a chrupavek. Co se s ním však stane při vložení do roztaveného chlorečnanu draselného? Dojde k bouřlivé reakci a hoření cukru, který je jednou z přítomných složek.
Co zesílí každý výbuch? Porovnáním výbuchu sudu prázdného a naplněného vodou posoudíte sami, co výbuch zesílí. V sudu naplněném po okraj vodou dojde k mnohem silnějšímu výbuchu. Voda je totiž nestlačitelné kapalina a síla výbuchu je přenášena až na místo nárazu.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Experiment, ve kterém je vyroben střelný prach smícháním ledku, síry a uhlíku. Ledek se při vyšší teplotě rozkládá na kyslík, který podporuje hoření síry a uhlíku.
Myslíte, že lze něco zapálit kouskem ledu? Nesmysl? V chemii je možné vše. Stačí k tomu zinek, chlorid amonný a dusičnan amonný. Do směsi vložíme led, vznikne oxid dusný a vodní pára. V tomto prostředí se zinečný prach začne měnit na oxid zinečnatý hořením. Také poznáte vlastnosti karbidu vápníku. Co se stane při jeho vhození do sněhu? Uvolňuje se plyn zvaný acetylen, který velmi ochotně hoří.
Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.
Síra je žlutá krystalická látka. Pokud roztavenou síru prudce ochladíme ve studené vodě, vznikne plastická síra (hmota podobná žvýkačce). Proto se síra používá k výrobě gumy a pneumatik.
Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů. Oxid siřičitý je pro životní prostředí nebezpečný, jelikož je to kyselinotvorný oxid a může způsobovat kyselé deště. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem.
Je ho nejvíc ve vesmíru. Vodík je fenomén, ve kterém je budoucnost. Vodíková auta a čerpací stanice, vodíková energetika. To všechno uvidíme v tomto videu ze Světa techniky z Dolních Vítkovic. Nebude chybět ani jednoduchý pokus se suchým ledem.
Pomocí domácí centrifugy oddělíme koloidní směs tvořenou olivovým olejem, balzamikovým octem a hořčicí. Tato směs se přirozeně rozděluje za přitažlivosti 1g. Když chceme znát přesný poměr složení promíchané směsi, použijeme domácí odstředivku vyrobenou z jízdního kola, která nám umožní rychlé rozdělení směsi.
Není to omyl? Je hrách skutečně silák? Udělejme si jednoduchý pokus. Připravte si hrách, sádru, průhledný kelímek a vodu. Podívejte se na video, postupujte podle něj a pak se budou dít věci!
V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
Manganistan draselný neboli hypermangan chtěli využít němečtí konstruktéři k pohonu ponorek. Podívejte se na pokus, kterým chtěli tohoto dosáhnout. Na druhém pokusu je ukázána prudká oxidace hypermanganu s glycerolem vypadající jako sopka.
Jodid draselný s dusičnanem olovnatým spolu reagují za vzniku žlutých krystalků jodidu olovnatého. Ten dříve alchymisté používali jako látku podobnou zlatu.
Jednoduchým pokusem si ukážeme, že zvuk dokáže „roztančit“ kousky papíru. Budou vibrovat tím více, čím bude zvuk hlasitější. K pokusu potřebujete misku, plastovou fólii, gumičku, přehrávač a ústřižky, nejlépe hedvábného, papíru.
Víme, že rostliny potřebují ke svému životu vodu. Pijí jako lidé? Jednoduchý pokus s obarvením karafiátu nám ukáže, jak voda putuje rostlinou. Potřebujeme vodu, bílý karafiát a barevný inkoust nebo potravinářské barvy. A víte, který spisovatel se jmenoval stejně jako naše dnešní květina?
Co se stane, když do mléka nalijeme ocet? Mléko se srazí a vytvoří hrudky. Ocet je kyselina, a proto sráží mléko podobně jako kyseliny v žaludku.
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.
Baterie je základním zdrojem energie pro mnoho přístrojů v domácnosti i průmyslu. Odhaduje se, že průmysl vyrábějící baterie prodá ročně na celém světě výrobky za 48 miliard dolarů. Jak baterie funguje a jak si můžeme doma sestrojit baterii z ovoce a zeleniny? Vyzkoušejte to na pokusu, který ukazuje principy redoxní reakce, elektrického proudu a stejnosměrného napětí.
Co se stane, když strčíme prskající prskavku do tekutého dusíku? Prskavka bude hořet dál. K hoření je zapotřebí kyslík, ten si ale prskavka při hoření vyrábí sama, a proto může hořet i v kapalném dusíku.
Smícháme 1,5 dílu roztoku kyseliny octové (ocet) s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného a následně změříme pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité, což se projeví zmodráním lakmusového indikátoru.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Jak vnímáme barvy nám vysvětlí jednoduchá kapalinová chromatografie. Na kruhový filtrační papír nakreslíme černou fixou malý obrazec a uprostřed uděláme malý otvor. Do otvoru dáme druhý filtrační papír složený do kornoutku. Filtrační papír postavíme kornoutkem do misky se slanou vodou. Pozorujeme od středu rozbíhající se barvy. Vidíme, že černá se ve skutečnosti skládá z více barev.
Pokus s ledem nám ukazuje, že studená a teplá voda má různou hustotu. Potřebujete teplou a studenou vodu, sklenici, vodové barvy, tvořítko na led a olej. Zkuste si, zda se vám pokus povede stejně jako dětem.
Kde leží těžiště tělesa? Nachází se vždy v tělese samém, nebo může ležet mimo něj? V ukázce je sestaven jednoduchý pokus dokazující, že se těžiště může nacházet i vně tělesa.
Na papírový kapesník nakreslíme černým fixem sluníčko. Jak se změní jeho barva, když spodní okraj kapesníku namočíme do vody? A co se stane, když sluníčko nakreslíme modrým fixem a doprostřed kapesníku kápneme vodu?
Pokud do směsi dusičnanu draselného a síry vhodíme rozžhavené dřevěné uhlí, nastane prudká reakce doprovázená světelným efektem. Dusičnan draselný se rozkládá na dusitan draselný a kyslík, který reaguje se sírou a dřevěným uhlím. Dusičnan draselný společně se sírou a dřevěným uhlím tvoří střelný prach.
V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?
Která kapalina má nejvyšší viskozitu? Džus, sprchový gel nebo stolní olej? Nejvyšší viskozitu má sprchový gel. Tekutiny, jejichž molekuly mají velké vnitřní tření, jsou velmi viskózní a to znamená, že tečou pomaleji. Ověřili jsme to pokusem.
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
Co se stane, pokud do plamene stříkneme šťávu z kůry citronu? V citronové kůře je obsažen limonen, což je hořlavá silice, která se vznítí při teplotě 50°C.
Ukázka představuje pokus, jehož výsledkem jsou tzv. píseční hadi. Směs cukru s jedlou sodou se položí na písek politý lihem, který zapálíme. Teplem se jedlá soda rozkládá a vzniká oxid uhličitý. Cukr karamelizuje a vznikající oxid uhličitý jej vyplňuje a hmota roste.
Co se stane s výškou hlasu, pokud vdechneme fluorid sírový? Fluorid sírový funguje opačně než helium, protože je těžší než vzduch. Tím, jak hlas rezonuje v dutinách, které nejsou v tu chvíli naplněny vzduchem, dojde ke vzniku hlubokého hlasu.
Dokážete rozpůlit polystyrenový kelímek bez použití nože, nebo dokonce bez toho, abyste se jej dotkli? Rybí tuk, respektive olej, ano! Molekuly oleje pronikají materiálem kelímku a narušují jeho strukturu. Proto se kelímek rozpadne právě v místě, kde olej zůstal na hladině vody. Ne každý olej tohle dokáže!
Čím elektřina prochází a čím nikoliv? To nám ukáže pokus s elektrickými obvody. Aby obvodem procházel proud a žárovka se rozsvítila, musí být uzavřený a připojený ke zdroji napětí. Přítomnost izolantu, tedy plastové misky, dřevěné vařečky nebo porcelánového talíře způsobí přerušení obvodu. Podívejte se sami.
Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
Do gelu octanu sodného vhodíme krystalek octanu sodného. Ten spustí rychlou krystalizaci přesyceného roztoku octanu sodného. Při tomto ději také dojde k uvolnění tepelné energie.
Na jednom konci provázku je připevněn hrníček a na druhém konci závaží. Hrníček je zavěšen pod úhlem devadesáti stupňů přes třecí kladku, kterou nahrazuje vařečka. Pokud závaží pustíme, hrneček bude padat k zemi, ale nedopadne, a tudíž se nerozbije. Závaží se setrvačností otočí kolem vařečky a hrneček zastaví. Vladimír nám předvede tento pokus na vlastní kůži, kdy bude padat z výšky 17 metrů.
Co se stane, když pevný oxid uhličitý vhodíme do vody s methylčervení? Oxid uhličitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny uhličité. Přítomnost kyseliny je prokázána červeným zbarvením roztoku.
Pokus, ve kterém jsou dva kotouče s rozdílně rozdělenou hmotností puštěny z rampy. Druhého okraje dosáhne dříve kotouč, který má hmotu soustředěnou blíže k ose otáčení. Proto krasobruslařky při piruetě připaží. Prostřednictvím videa se žáci seznámí s momentem setrvačnosti.
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.
Pro vytváření filmových efektů se často používají chemické reakce. Například reakce práškového kovového zinku se sírou, která působí jako oxidační činidlo. Jaký efekt můžeme vytvořit jejich zapálením? Díky vysoké teplotě a rychlosti reakce vzniká jasný záblesk.
Co se stane, když do červeného ovocného čaje nasypeme lžičku sody? Čaj změní barvu na tmavě modrou. Přidáním sody se změní pH čaje z kyselého na zásadité. Barvivo, které čaj obsahuje, reaguje jako indikátor kyselosti.
Do roztoku chloridu sodného s fenolftaleinem ponoříme dvě elektrody a připojíme zdroj stejnosměrného proudu. Roztok kolem katody se zbarví do růžova, protože při elektrolýze na katodě vzniká zásaditý hydroxid sodný a v zásaditém prostředí se fenolftalein barví do růžova.
Je snazší plavat ve sladké nebo ve slané vodě? Která více nadnáší? Vyzkoušíme si to jednoduchým pokusem s vajíčkem. Potřebujete nádobu s vodou, fix, vajíčko, sůl. Jak se asi lidé cítí, když se koupou v Mrtvém moři? Ukážeme vám to!
Brambor polijeme roztokem jodidu draselného a zapíchneme do něj dva hřebíky jako elektrody. Ty připojíme ke zdroji stejnosměrného napětí. Na anodě se postupně vylučuje jód, který následně reaguje se škrobem obsaženým v bramboře, což způsobí hnědé zabarvení.
Kov je dobrý vodič tepla, tudíž z jazyka odvede teplo rychle ven a sliny mezi jazykem a zábradlím během chvíle zmrznou. Jazyk se ke kovu přilepí. Kdybychom podobný pokus udělali s plastem nebo se dřevem, tak se ke kovu nepřilepí, jelikož plast a dřevo jsou špatné tepelné vodiče.
Do roztoku cukru a hydroxidu sodného nasypeme manganistan draselný. Manganistan draselný v zásaditém prostředí pomalu oxiduje cukr, což se projeví barevnou přeměnou na zelený manganan draselný a hnědý oxid manganičitý.
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
Slupky mandarinky obsahují speciální olejnaté sloučeniny, uhlovodíky, které jsou velice hořlavé. Olej vystřikuje ze slupky, míchá se se vzduchem a hořlavá směs se v podobě malých kuliček spaluje.
Princip dvojzvratné páky si vysvětlíme na pokusu s houpačkou. Aby byla houpačka v rovnováze nebo abychom se na ní mohli pohodlně houpat, musíme se posadit do správných vzdáleností od její podpěry (osy otáčení). Co pro tyto vzdálenosti platí? Je zapotřebí, aby na obě strany houpačky působil stejně velký moment síly. Moment síly je vektor a má otáčivý účinek, tedy houpačku roztáčí okolo její osy. Velikost momentu síly určíme jako součin velikosti síly a jejího ramene. U jednozvratné páky působí síly na jedné straně od osy.
Jakým způsobem uvolníme oxid vápenatý z vápence? Oxid uhličitý byl v geologické minulosti prostřednictvím mořských živočichů uložen do vápence. Z vápence jej uvolníme působením octa. Při bouřlivé reakci se uvolňuje právě oxid uhličitý. Je to skleníkovým plyn, který vzniká hlavně spalováním fosilních paliv.
Roku 1643 provedl italský fyzik Torricelli pokus s uzavřenou trubicí naplněnou rtutí. Rtuť vytekla jen ze čtvrtiny trubice. Byl to důkaz o atmosférickém tlaku vzduchu okolo nás, jímž Torricelli zavrhl staletí zakořeněnou představu aristotelovského strachu z prázdnoty. Navážeme na slavný pokus – sice pouze s vodou, ale zato s deset metrů dlouhou hadicí. Tímto a dalšími pokusy si vyzkoušíme, že na vodu i na nás působí tlak vzduchu pozemské atmosféry.
Co se stane, pokud vložíme zapálený hořčík mezi dva bloky suchého ledu? Horčík na vzduchu hoří bílým plamenem. V suchém ledu začne reagovat s oxidem uhličitým a tím vytvoří intenzivní světlo.
Zkuste si s námi jednoduchý pokus. Potřebujete pouze skleněnou láhev, kterou ochladíte v chladničce, a kovovou minci. Lahev postavte na stůl, hrdlo překryjte mincí, na lahev dejte svoje ruce a čekejte. Co se stane a proč? To vám vysvětlí šikulové. Pak můžete překvapit své kamarády!
Světlo patří k základním podmínkám pro život. Dnešním pokusem si ukážeme, jak rostliny dokážou za světlem putovat. Potřebujete upravenou papírovou krabici podle návodu, misku se zeminou a hrách. Přejeme vám, abyste si cestu za světlem dokázali vždycky najít také.
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
