portály České televize
menu

Často hledáte:

česká literatura česká kultura 19. století přijímačky přijímací zkoušky

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: energetika

Vše (68)
Videa (43)
Okruhy (1)
Náměty (3)
Pracovní listy (20)
Pořady (1)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

43 videí
Rozhovor s odborníkem
Solární energetika
02:52

Solární energetika

Energie slunečního záření patří společně s činností vody a větru mezi obnovitelné zdroje energie. K získávání elektřiny s pomocí Slunce se využívají fotovoltaické články. V následujícím videu se dozvíme, jaké jsou výhody či nevýhody sluneční energie.
Historie jaderné energetiky
25:15

Historie jaderné energetiky

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje historii jaderné energetiky a štěpení jádra, konstrukci prvního jaderného reaktoru i vývoj stavby jaderných elektráren.
Výzkumy v jaderné energetice
07:04

Výzkumy v jaderné energetice

Co se během více než dvaceti let odehrálo ve výzkumu technologií jaderné energetiky? Co to jsou jaderné reaktory čtvrté generace? Spočívá vyřešení energetické krize v termojaderné fúzi?

Radioaktivní odpad a jaderná úložiště v ČR
13:29

Radioaktivní odpad a jaderná úložiště v ČR

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje problematiku nakládání s radioaktivním odpadem a věnuje se také otázkám budování jaderných úložišť v České republice.
O jaderné energetice
09:23

O jaderné energetice

Jaderná energetika a výzkumy, které souvisí s hledáním bezpečného a dostupného zdroje energie pro 21. století. Černobylská tragédie přinesla velký útlum jaderné energetiky. Jsou dnešní jaderné elektrárny bezpečné? Z čeho se skládá, jak vlastně funguje jaderný reaktor a výroba energie z jádra?

Zabezpečení jaderných elektráren
20:15

Zabezpečení jaderných elektráren

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v přednášce přibližuje základní aspekty jaderné bezpečnosti, technická opatření v jaderných elektrárnách i aktuální stav jaderné bezpečnosti ve světě a v ČR.
Hospodaření s elektřinou v Česku
03:08

Hospodaření s elektřinou v Česku

Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.

Grafitový důl v Českém Krumlově
03:57

Grafitový důl v Českém Krumlově

Historie těžby grafitu na Českokrumlovsku sahá až do poloviny 18. století. Důl na těžbu nerostu využívaného nejen k výrobě tužek, ale i v jaderné energetice byl v Českém Krumlově otevřen v roce 1975. Těžilo se do roku 2003. Důvod k ukončení těžby byl ekonomický, dovoz grafitu z Číny je totiž levnější. V roce 2008 byl důl otevřen veřejnosti.
Odborníci z jaderné elektrárny
10:07

Odborníci z jaderné elektrárny

V době, kdy jedním z klíčových témat je změna klimatu a hledání ekologických zdrojů energie, se oborem budoucnosti stává jaderná energetika. V mnoha zemích Evropy i světa prožívá svou renesanci: stavějí se nové reaktory a celé jaderné elektrárny. I pro Českou republiku budou jedinou rozumnou alternativou k zajištění energetické soběstačnosti. Potřebují ale vzdělané, vyškolené a po všech stránkách dokonale připravené operátory jaderných reaktorů. Na příkladu několika mladých specialistů z našich jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně přiblížíme, co obnáší povolání operátora - od podmínek studia na vysokých technických školách přes speciální kurzy a výcvik na simulátoru jaderného reaktoru až po náročné psychologické testy.

Jak u nás hospodaříme s energií?
03:08

Jak u nás hospodaříme s energií?

Daří se nám dobře, protože máme dost energie. Naše závislost na ní je ale na pováženou. Už proto bychom se měli soustředit na to, za jakou cenu energii vyrábíme. Poslechněte si názor klimatologa a spisovatele Václava Cílka na problematiku energetiky u nás za posledních 30 let, ale i na dnešní stav a vize do budoucna v tomto odvětví hospodářství.

Dánský lid vs. švédská jaderná elektrárna
04:55

Dánský lid vs. švédská jaderná elektrárna

Skutečnost, že jaderná elektrárna Barsebäck stojí na hranici dvou států – Dánska a Švédska –, vzbudila podobnou pozornost, jako svého času česká jaderná elektrárna Temelín u Rakušanů. Pasáž přináší pohled na situaci.
PL
Jaderná elektrárna Dukovany
05:54

Jaderná elektrárna Dukovany

Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.
PL
Zdroje energie v ČR
04:00

Zdroje energie v ČR

Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?

Práce v jaderné elektrárně Temelín
07:29

Práce v jaderné elektrárně Temelín

V jaderné elektrárně Temelín pracuje na různých pozicích asi 1100 lidí. Někteří z nich nás seznámí s náplní své práce, přísnými bezpečnostními opatřeními a spolu s nimi se podíváme do útrob samotné elektrárny.

PL
Dlouhé stráně: „black start“
01:53

Dlouhé stráně: „black start“

Vodní přečerpávací elektrárna (VPE) Dlouhé stráně, která jako obrovský akumulátor energie pomáhá stabilizovat českou elektrárenskou soustavu, má certifikát na takzvaný black start (start ze tmy). Při výpadku elektrické energie bude schopná obnovit napětí v přenosové soustavě a nastartovat tepelnou elektrárnu ve Chvaleticích, která je vzdálena od VPE Dlouhé stráně více než 170 km.

Zemětřesení a tsunami v Japonsku 2011
13:07

Zemětřesení a tsunami v Japonsku 2011

Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
Výroba solárních panelů v ČR
01:52

Výroba solárních panelů v ČR

Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do něhož se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jak vědci vylepšili na první pohled běžné fotovoltaické články?

Energo-Pro
05:27

Energo-Pro

Vzhledem k přírodním podmínkách vyrábějí vodní elektrárny v České republice poměrně malé množství elektrické energie. Česká firma Energo-Pro specializující se na stavbu vodních elektráren však expandovala na evropské trhy a vydobyla si velké uznání. Společnost byla založena v roce 1994 ve Svitavách a kromě tuzemských staveb realizovala modernizaci a stavbu vodních děl zejména v Bulharsku, Gruzii či Turecku.

Evropská krajina: jak člověk změnil její vzhled?
03:41

Evropská krajina: jak člověk změnil její vzhled?

Jaké historické milníky měnily evropskou krajinu a jakým způsobem? Jaké nebezpečí evropské krajině aktuálně hrozí?
Emil Kolben: Český objevitel a podnikatel
04:56

Emil Kolben: Český objevitel a podnikatel

Emil Kolben se narodil v roce 1862 v chudé židovské rodině. V mládí získal místo v podniku geniálního amerického objevitele Thomase Alvy Edisona a spolupracoval mj. i se slavným Jihoslovanem Nikolou Teslou, který ho přizval ke svým pokusům se střídavým proudem. Emil Kolben se později proslavil zejména založením veleúspěšného strojírenského podniku ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk), který v době svého největšího rozmachu zaměstnával až 12 tisíc lidí. Pro svůj židovský původ byl v době protektorátu Čechy a Morava deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde ve svých 80 letech zemřel.

Kritika bioplynových stanic
02:06

Kritika bioplynových stanic

Využívat organickou hmotu v bioplynkách nebo elektrárnách není z pohledu udržitelného zemědělství výhodné. Vzniká sice elektřina a jako vedlejší produkt i teplo, přicházíme ale o vzácnou surovinu, která umí plnit mnohem víc úkolů než jen generovat energii. V době, kdy nám na polích chybí organická hmota, kterou bychom po sklizni do půdy měli vrátit, se jedná o plýtvání. Zdánlivě výhodná a ekologická produkce energie půdu vyhladoví a je z dlouhodobé perspektivy významnou ztrátou.
Vyčištěná elektrárna
10:40

Vyčištěná elektrárna

Bez elektřiny si život neumíme představit. Podívejme se na výrobu v uhelné elektrárně Poříčí. Do jaké míry je provozována, stejně jako ostatní uhelné elektrárny u nás, v souladu s pravidly ochrany životního prostředí? Největší událostí v novodobé historii české uhelné elektroenergetiky se stalo „vyčištění“ elektráren, tedy uvedení všech uhelných energetických zdrojů do takového technického stavu, který by vyloučil další devastaci životního prostředí.
Větrná energie v Česku
01:39

Větrná energie v Česku

Česká republika má vysoký potenciál využít větru k výrobě čisté energie. Průměrná větrná elektrárna dokáže vyrobit elektrickou energii pro stovky domácností. Při nastavení rozumných podmínek z ní mohou profitovat uživatelé, obce i životní prostředí. Jak na to?

Obnovitelné zdroje: Plovoucí větrné elektrárny
01:33

Obnovitelné zdroje: Plovoucí větrné elektrárny

Hywind Scotland je plovoucí větrná elektrárna, jejíž pilotní projekt byl spuštěn v říjnu 2017. Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřeží. Výhodou plovoucích větrných elektráren je, že na moři fouká stálý vítr se stálou silou, nevýhodou je slaná voda. Podle Lukáše Radila z VUT v Brně překročily za rok 2017 větrné elektrárny celosvětově výkon hnědouhelných elektráren.
Starý Most mizí v propadlišti dějin
05:41

Starý Most mizí v propadlišti dějin

Most, město, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jeho demolice začala v 60. letech a trvala téměř 20 let. Stát sice vydělal necelé 3 miliardy korun na uhlí, zaplatil za to však památkami a krajinou, které zmizely v nenávratnu. Z postupného odstřelu města měli kromě vlády radost také filmaři ze západu i z východu, kteří měli kde točit bojové scény válečných filmů.

Klimatický summit v Polsku
06:40

Klimatický summit v Polsku

Reportáž o klimatické konferenci v polských Katowicích v prosinci 2018. Ukázána je problematika znečištění ovzduší v Horním Slezsku v důsledku spalování uhlí a zaznívá apel Zdeňka Velíška ohledně chování lidstva tváří tvář globální klimatické změně.
Polsko těží, Česko vysychá
16:30

Polsko těží, Česko vysychá

Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
Dědictví Fukušimy
06:11

Dědictví Fukušimy

Podle odborníků to byl největší neúmyslný únik radioaktivity do oceánu v historii lidstva. Jaderná havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 zamořila nejen vodu, ale i půdu a vzduch. Tak se tato katastrofa, vyvolaná silným zemětřesením a tsunami, stala i mezinárodním problémem.

Vodní elektrárna Dlouhé stráně
04:20

Vodní elektrárna Dlouhé stráně

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně vyrostla na stejnojmenné hoře nedaleko Loučné nad Desnou. Je technickým unikátem zařazeným dokonce mezi sedm největších divů České republiky. Její stavba byla zahájena v roce 1978 a do provozu byla uvedena až o 18 let později. Srdcem elektrárny jsou dvě Francisovy reverzní turbíny, největší v Evropě. Pojďte s námi zjistit, jak funguje.

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v Česku
04:44

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v Česku

Jak bude vypadat hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku? Na tuto otázku hledají vědci odpověď v dole, kde se ještě nedávno těžil uran. Poznatky z výzkumu z laboratoře v hloubce 500 metrů uplatní při tvorbě projektu hlubinného úložiště, které by mělo být vybráno ze čtyř předschválených lokalit. Ty musí splnit celou řadu bezpečnostních kritérií, jejichž zkoumáním se nyní vědci zabývají. V hloubce se ledacos, včetně betonu, chová jinak než na povrchu. Vědci musí být připraveni i na extrémní situace, které by v úložišti mohly nastat.

Výstavba největší mořské větrné elektrárny
07:06

Výstavba největší mořské větrné elektrárny

Na rok 2023 je u břehů Velké Británie v Severním moři naplánováno zahájení stavby projektu Dogger Bank, největší mořské větrné elektrárny. Dokončení její první části je zamýšleno v roce 2026. Jak vlastně takové mořské větrné elektrárny fungují a jaké jsou výhody a úskalí projektů na jejich výstavbu?
Bosna: Boj za řeky
13:26

Bosna: Boj za řeky

Bosnu známe jako krvavé bojiště balkánských válek. V současnosti tam však probíhá jiný konflikt. Proti plánům spoutat čisté a divoké řeky do přehrad s hydroenergetickou funkcí bojují místní obyvatelé. Bojují proti bezpráví, zkorumpovaným úřadům, politikům i bezohledným stavebním firmám a jsou ochotni bojovat až do konce. Dokument však nezachycuje pouze ekologické téma, ale také ukazuje sílu občanské společnosti a aktivismu, která je i u nás často pošlapávána a vnímána jako nežádoucí.
PL
ZOH Peking 2022: Čínští farmáři doplácí na olympijské hry
02:55

ZOH Peking 2022: Čínští farmáři doplácí na olympijské hry

ZOH v Pekingu mají být první „zelené“ v novodobé historii. Má to ale také svoji stinnou stránku. Obrovskou spotřebu energie mají pokrýt solární a větrné elektrárny. Jejich stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.

Rozhovor s odborníkem
Využití a výroba vodíku, pokus s vodíkem a oxidem uhličitým
04:46

Využití a výroba vodíku, pokus s vodíkem a oxidem uhličitým

Je ho nejvíc ve vesmíru. Vodík je fenomén, ve kterém je budoucnost. Vodíková auta a čerpací stanice, vodíková energetika. To všechno uvidíme v tomto videu ze Světa techniky z Dolních Vítkovic. Nebude chybět ani jednoduchý pokus se suchým ledem.
První československý jaderný reaktor
04:14

První československý jaderný reaktor

V roce 1957 byl v Řeži uveden do provozu první československý jaderný reaktor, na jehož vybudování spolupracovali čeští a sovětští fyzici. Šlo o nesmírně významný krok pro vývoj českého jaderného programu. V reportáži se seznámíme s podrobnostmi tohoto přelomového momentu naší jaderné energetiky.
Kvíz: Jaderná energie
02:12

Kvíz: Jaderná energie

Ve kterém roce bylo objeveno rentgenové záření? Jaký prvek nelze využít jako palivo v jaderné elektrárně? Co je to radioterapie? Jak lze uvolnit jadernou energii? Kde byl poprvé použit jaderný reaktor k výrobě elektřiny? Jak velký podíl má jaderná energetika na celkové výrobě elektřiny v ČR? Jakým typem elektrárny je jaderná elektrárna? Kde byla zprovozněna první jaderná elektrárna? To všechno a mnohem víc se dozvíte v našem kvízu.
Blízký vesmír: Hrozby sluneční aktivity
05:29

Blízký vesmír: Hrozby sluneční aktivity

Co víme o hrozbách sluneční aktivity vůči člověkem vytvořeným přenosovým soustavám a přenosovým sítím? Naše zkušenosti spadají do poloviny 20. století, kdy se začaly přenosové sítě propojovat. O tom, jak a kde sluneční aktivita nejvíce narušuje geomagnetické pole Země, jaká je četnost slunečních bouří způsobujících nebezpečné geomagnetické proudy i proč je infrastruktura přenosových zařízení v současnosti odolnější, hovoří energetik Miroslav Vrba v diskusním pořadu, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
PL
Pokus: Voda a ethanol jako paliva
09:40

Pokus: Voda a ethanol jako paliva

Dopady spalování fosilních paliv si společnost začíná uvědomovat, a proto hledá jiné alternativy v energetice, například využití ethanolu a vody jako paliva. Ethanol umožňuje přeměnit sluneční energii na teplo. Zatímco vodu pomáhá na teplo přeměnit elektřina.

Uranové doly v našich moderních dějinách
10:15

Uranové doly v našich moderních dějinách

Těžba uranu na našem území má dlouhou tradici, která sahá až do 16. století. Jeho využití v jaderné energetice a zbraních však v polovině 20. století změnilo tvář samotné těžby, ale hlavně osudy vězňů, nejdříve válečných zajatců, po únorových událostech v roce 1948 i odpůrců komunistické totality.
Blízký vesmír: Ochrana přenosových sítí
08:46

Blízký vesmír: Ochrana přenosových sítí

Dá se statisticky vypozorovat vyšší závadovost přenosových sítí elektrické energie při zvýšené sluneční aktivitě? Z výzkumu provedeného pro severoamerickou rozvodnou síť v roce 2013 vyplývá, že asi 4 % závad jdou na vrub sluneční aktivity. Pro českou přenosovou síť nebyla zatím pořízena spolehlivá data, ale zvýšenou závadovost při vyšší sluneční aktivitě lze vysledovat. Kdy a kde v historii způsobily silné sluneční bouře na Zemi největší problémy? Jsme schopni spolehlivě přenosové sítě a jejich prvky ochránit? Jaké máme možnosti a krizové plány? Jaké jsou výhody a nevýhody tzv. spolupracujících přenosových soustav v Evropě? S Václavem Moravcem o tom všem hovoří astrofyzik Michal Švanda a energetik Miroslav Vrba v diskusním pořadu, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.

Využití elektrických výbojů
07:20

Využití elektrických výbojů

Blesků se mnoho lidí bojí, ale výboje lidem i pomáhají, například při úpravě materiálů, čištění vzduchu, vody, výfukových plynů nebo pro úpravu nepromokavého povrchu látek. Elektrický výboj se používá i v energetice. Jiskra pod vodou vyvolá rázovou vlnu, kterou lze využít také pro odstranění ledvinových kamenů či při léčbě rakoviny.
Chytré město: Kladno bez uhlíku?
11:51

Chytré město: Kladno bez uhlíku?

SPARCS je název mezinárodního projektu financovaného EU. Zkratka SPARCS odkazuje na udržitelné, energeticky pozitivní a bezuhlíkové komunity. V rámci projektu SPARCS, jehož součástí je i město Kladno, společně pracují partneři ze sedmi evropských měst na technologických vizích pro budoucnost. Největší středočeské město se tak i díky tomuto projektu bude moci zařadit mezi lídry v oblasti realizace chytrých řešení v energetice. V jakých oblastech může být projekt SPARCS přínosem pro Kladno?
Blízký vesmír: Slunce, náš pán
08:15

Blízký vesmír: Slunce, náš pán

Jak může sluneční aktivita ovlivnit Zemi a její magnetické pole? V jakých částech světa může mít magnetická bouře největší vliv? Za jakých podmínek se vytváří systém elektrických proudů v atmosféře a co způsobuje? Kde a proč jsou efekty těchto jevů největší? Silné geomagnetické bouře jsou poměrně málo četné, takže je velmi obtížné předvídat jejich frekvenční závislost. Které události jsou zaznamenané a kdy se odehrály poslední silné bouře? Jsou naše přenosové soustavy v ohrožení? Dozvíte se z rozhovoru Václava Moravce s astrofyzikem Michalem Švandou a energetikem Miroslavem Vrbou v diskusním pořadu, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání