Vánoční zvyky se v různých státech liší. Jaké vánoční obyčeje dodržovali naši předci? Dozvíte se například, co to bylo Štěpánování a proč se do jídla přidával med místo cukru.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
V tomto videu, které je vhodné jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince, se děti seznámí s klíčovými událostmi a osobnostmi české historie. Díl je zaměřený na období protektorátu. Je vhodný především pro mírně pokročilé žáky staršího školního věku.
Vánoce jsou pro nás spojeny s bohatě prostřeným stolem, na němž nesmí chybět spousta dobrot. Každá rodina má své oblíbené pokrmy. Naše chutě i možnosti se mění. A jak to bylo s vánočními jídly v minulosti? Podívejte se.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak se změnilo využívání osevních ploch v zemědělství ČR za posledních 30 let? Kterých plodin ubylo nejvíce a pěstování kterých plodin se "nejvíce vyplatí"?
Najdete zde krátký souhrn počtu cizinců žijících v České republice a dozvíte se, ke komu chováme největší sympatie.
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
Napadlo vás někdy, co všechno může být pod vodou? Některé naše vodní plochy ukrývají na svém dně tajemství. Pod vodou totiž leží zatopené domy a vesnice. Na dnech dvacítky našich přehrad je zatopeno asi 120 obcí. Pod hladinou Orlíku například najdete přes 650 stavení. Domy se zatápěly proto, že bylo potřeba postavit přehrady, získat vodu a pořídit si na ochranu proti povodním.
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
