Věděli jste, že v údolí řeky Dyje se nachází náš nejmenší národní park? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Kamenná moře, tedy zvětralé útvary hornin, najdete v údolí Dyje. Nedaleko Vranova můžete obdivovat skalní sruby nebo věže. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Vypravte se s námi na zámek Vranov nad Dyjí. Když jej obléhali Švédové, chtěli odklonit tok řeky, ale přesto se jim ho nikdy nepodařilo dobýt. Kromě krásných interiérů, malovaných paravánů a orientálních salónků tady můžete vidět i minidělo, které oznamovalo čas oběda. Narazit zde můžete i na hroznýše královského.
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
Soutok řeky Moravy s Dyjí, přezdívaný Moravská Amazonie, tvoří unikátní říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby. Nachází se zde řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Oblast je součástí evropské sítě Natura 2000 a biosférickou rezervací UNESCO. Zatím však není ukotvena v podobě zvláště chráněného území. Způsob lesního hospodaření státní firmou České lesy v této lokalitě je dlouhodobě kritizován ekology, vědci i státní ochranou přírody, neboť vede k destrukci tohoto vzácného lesního ekosystému.
Prostřednictvím archivních záběrů ČT se můžeme podívat na stručný přehled míst, která povodeň v roce 2002 zasáhla. Uvidíme rozsah povodní na Vltavě, evakuaci Písku, zatopenou Prahu, situaci na Dyji a na Vranovské přehradě a zničené vesnice Zálezlice a Kly.
Na jediném místě v naší zemi žijí všechny čtyři druhy našich užovek. Vinice Šobes je unikátním místem v meandru řeky Dyje. Najdete tu i vzácné motýly. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Dolní Věstonice na Pálavě proslavil v roce 1925 profesor Karel Absolon, když tu objevil sošku pravěké venuše. V obci se nachází vinné sklípky jako pozůstatek pobytu Habánů v 16. století. Dolní Věstonice jsou zajímavé i z hlediska geomorfologie, najdeme tu národní přírodní památku Kalendář věků. V blízkosti obce leží přehradní nádrž Nové Mlýny.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Věděli jste, že díky železné oponě se v našem pohraničí zachovala řada vzácných rostlin a živočichů? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Jihomoravský kraj.
Nechme se pomocí písničky zanést k řece Dyji, kde se podle textu Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře nehnutě kolébají labutě. Zkuste zpívat s námi, a nebo si můžete labutě nakreslit.
Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
