Přestože jsme všichni odlišní, pokud jde o učení, existují techniky a strategie, které mohou pomoci téměř každému. A to i během příprav na přijímací zkoušky. Jak na to, radí odbornice na efektivní učení Ellen Činková. Ta pro snadné zapamatování dělí triky do pěti částí, které začínají na písmeno „P“. Článek je pokračováním první části, která se věnuje motivaci a přípravě plánu. Odkaz na něj najdete níže.
Nečetli jste první část článku? Najdete ji na tomto odkaze.
Prostředky
Pokud už má dítě plán i motivaci, jak se nyní učit efektivněji? „V prvé řadě by mělo zapomenout na memorování a biflování. Učit se jde i jinak. Je dobré využít rozmanité zdroje – knihy, videa, aplikace. Nevyhovuje učebnice nebo prezentace ze školy? V knihovně nebo na internetu je materiálů spousta. Dbejte také na to, ať se při čtení nehrbí nad stolem, pomoct si může stojánkem,“ uvádí Činková.
Na začátku učení je důležité udělat si přehled, co je potřeba se naučit. Pomůže k tomu kladení základních otázek – kdo, co, kdy, kde, jak, proč. Ty se pak dají využít i při opakování. „V mozku se takto připraví správné ‚šuplíky‘, kam se budou nové informace ‚uklízet‘. Vhodná je také tvorba poznámek. Ty vlastní jsou pro porozumění a zapamatování lepší než ty převzaté od učitele nebo spolužáka. Pouze opisování z tabule nebo z prezentací moc nepomáhá, protože tím nedochází k pronikání hlouběji do učiva,“ radí Činková.
Při tvorbě poznámek se fantazii meze nekladou. Zapojit lze například obrázky, které si je možné i vytisknout a vybarvit. Právě různé barvy, tvary, ale i příběhy pomáhají – čím více prvků žák zapojí, tím lépe mu učivo utkví v paměti. Podle Činkové pak učení zlepšuje rovněž tvorba poznámek v prostoru. „To znamená nepsat do řádků lineárně, jak je zvykem, ale radiálně, tedy paprskovitě. Takto fungují takzvané myšlenkové mapy,“ říká.
Podívejte se na balíček materiálů ČT edu, který provede deváťáka didaktickým testem z češtiny i matematiky. Najdete jej na tomto odkaze.
Poraďte dítěti, ať spojuje učivo s tím, co už zná, nebo s příběhy, které mu jsou blízké. Snáze tak látce porozumí a více si zapamatuje. Pomůže též zapojení více smyslů, což zvýší pravděpodobnost zapamatování. „Oblíbenou technikou jsou mezi žáky studijní kartičky, takzvané flashcards. Na jednu stranu kartičky se píše otázka nebo pojem, který je třeba se naučit, a na druhou odpověď, vysvětlení. Takové kartičky je možné tvořit z papíru nebo i jako virtuální, různé vhodné aplikace se dají dohledat na internetu,“ popisuje dále Činková.
V neposlední řadě je důležité si od učení dávat pravidelné pauzy, pomáhá to udržet pozornost a předejít vyčerpání. Nastavení intervalu je na každém, využívá se například kombinace 25 minut učení a 5 minut pauza. Po čtyřech opakováních je vhodné zařadit delší přestávku. Tato technika se někdy nazývá „pomodoro“ po italském studentovi Francescu Cirillovi, který při svém studiu používal kuchyňský časovač ve tvaru rajčete, tedy italsky pomodoro.
Praxe
Žádná technika není samospásná, proto je důležité využívat jejich kombinace a učit se různými způsoby. Opakování je sice matkou moudrosti, jak praví přísloví, samo o sobě ale nestačí. Zvyšuje šanci na zapamatování informace, ale nezaručuje pochopení v kontextu a porozumění do hloubky. Bez toho nebude dítě schopno znalost využít. Proto je potřeba se setkat s informací různými způsoby – slyšet o ní ve škole, přečíst si o ní, s někým ji rozebrat, zakreslit na papír nebo rovnou zažít. Můžete si také zkusit otočit role a „zahrát si“, že vy jste žák, a vaše dítě vám bude látku vysvětlovat. Zapojit můžete i ostatní členy rodiny.
Efektivní může být i využití myšlenkové mapy. „I když jsme se ve škole od první třídy učili zapisovat informace do řádků zleva doprava odshora dolů, není to jediný způsob. Technika myšlenkového mapování umožňuje si studovanou látku vizualizovat. Díky své struktuře a principům nabízí řadu výhod – hlubší porozumění, lepší orientaci, chápání v souvislostech a v neposlední řadě podporuje paměť a kreativitu,“ uvádí Činková. Myšlenková mapa je nástroj vizualizace, která vypadá jako strom nebo pavučina, kde je centrální myšlenka umístěná v centru papíru a související informace jsou rozvětvené okolo.
Jak na myšlenkovou mapu? Potřeba je papír na šířku. Doprostřed patří téma, které je třeba se naučit. Písmena je možné doprovodit obrázkem, zvýší se tak pravděpodobnost zapamatování. Ze středu pak povedou větve. Nejdřív silné, směrem ke krajům papíru se mohou zužovat. A stejně tak i písmo. Na silných větvích jsou slova, která popisují hlavní části tématu. U krajů papíru, na úzkých větvích, pak detaily. Na větve je vhodné psát jen klíčové pojmy – vystihnout to nejnutnější vlastními slovy.
Strom či pavučinu je dobré si udělat pořádně pestrou a barevnou: použít fixy, pastelky, zvýrazňovače, přidat obrázky, značky nebo symboly. Větve, které vycházejí z centra, je možné kreslit různými směry. Na střídačku, po směru hodinových ručiček nebo proti. Každému může vyhovovat něco jiného. Čím hravější a bláznivější myšlenkové mapy budou, tím hlouběji si bude žák učivo pamatovat. Někteří mají možná blíž k digitální tvorbě, tvořit se dá i pomocí speciálních programů nebo kreslit v tabletu.
Přečtěte si i další články ze série „Rodič deváťáka“:
- Správná strategie k přijímačkám je základ
- Cesta k přijímačkovému "dni D"
- Přijímačkový wellbeing aneb jak zvládnout přípravu v klidu
- Jak se lépe učit na přijímačky (část I.)
- Pozor na chyby při vyplňování přijímačkového testu
- Neúspěch u přijímaček aneb Co dál
