05:15
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Bez kopretiny by se kytice lučního kvítí prostě neobešla. Najdeme ji na loukách, pastvinách, náspech, v okolí řek i v příkopech. Zamilovaným prý její lístky prozradí, jestli „má mě rád, nemá mě rád, má mě rád…“
V pořadu Terčin zvířecí svět nahlédneme do hnízda vlaštovky. Uvidíme celý vývoj malé vlaštovky od vyklubání se až po opuštění hnízda. Podívejte se, jak vypadají mladé vlaštovičky a jak se klubají a vyrůstají. A co se děje poté, co se vyklubou? Máme pro vás spoustu materiálu ze života vlaštovčích mláďat.
Věděli jste, že díky železné oponě se v našem pohraničí zachovala řada vzácných rostlin a živočichů? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Krátký úvod do problematiky produkce odpadu a nakládání s ním. V pasáži se dozvíme základní informace o tom, co vyhazujeme. Liší se obsah popelnic ve městě a na venkově? Co znamená recyklace a věděli byste, do jakého kontejneru vyhodit plastovou láhev od limonády?
Stručné vysvětlení, jak vzniká jezero a rybník a jaký je mezi nimi rozdíl.
Vyprávění o houbách, například jak mohou být některé houby užitečné a k čemu lidé používali houby v minulosti.
Co je to sníh? Jak vzniká sněhová vločka? Aby sněhové vločky mohly pokrýt zimní krajinu, musí být teplota pod bodem mrazu. Pak může sníh vytvořit na zemi peřinu, ve které se objeví zajímavé stopy. A věděli jste, že na světě neexistují dvě stejné sněhové vločky?
Zajímavosti jarní přírody. Představí se na jaře kvetoucí rostliny – popence, sasanky, dymnivky a další. Dále se ukážou rostliny podbílek, barvínek (svými květy podobný jaterníku) a šťavel. Z kapitoly živočichů je ukázán život mláďat lišky obecné a péče o mládě veverky v záchranné stanici volně žijících živočichů.
Když se mléko v lednici zkazí, je kyselé, zapáchá a rozhodně není dobré. Je to proto, že se pasterizuje při vysoké teplotě, a tím se ničí i „hodné“ bakterie, které nemohou v mléce dále pracovat. Z mléka se kysáním vyrábí jogurt. A proč se dřív dávala marmeláda navrch, ale dnes už dospod jogurtu?
Vůdčí neboli indexové fosilie pomáhají paleontologům určit relativní stáří geologických vrstev. Jedná se o druhy, které existovaly poměrně krátkou dobu a na relativně velkém území (nejlépe kosmopolitně), jsou snadno určitelné, vyskytují se ve větším množství a nebyly závislé na prostředí. Ve videu se podíváme do lomu Kosov. Jeho svahy, dosahující mocnosti až 80 metrů, skrývají historii sahající 10 milionů let nazpět. Díky fosiliím můžeme ve vrstvách číst o geologické minulosti místa jako v knize. Záběry ukazují vůdčí zkameněliny graptolitů ze silurských graptolitových břidlic, dále např. mlže Cardiolinku bohemicu, typického pro pozdní silurské vrstvy v české křídové pánvi.
Co dělá každý den ošetřovatel slonů? Chytrá zvířata, jako jsou sloni, je třeba po celý den nějak zabavit. Kromě ranních procházek a cvičení se slonům ve výběhu schovává jídlo, při jehož dobývání se dostatečně zabaví. Slony v pražské ZOO však bohužel nelze kvůli jejich vysokému věku rozmnožovat.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.