05:15
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
V přírodě se ukrývá spoustu různých pokladů. Jsou místa, kde můžete nalézt i legendární trilobity. Potřebujete kladívko, pozorné oči a bude se hodit i lupa.
Kolik druhů ohrožených rostlin je v naší republice? Jak takové rostliny chránit a co udělat proto, aby nevymřely úplně? Kde číhá pro rostliny největší nebezpečí? O tom všem si budeme povídat s kurátorem Botanické zahrady hl. m. Prahy panem Vlastíkem Rybkou, který má s ohroženými druhy rostlin bohaté zkušenosti.
Víte, že v naší zemi najdete nejrozsáhlejší orchidejové louky střední Evropy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Je až s podivem, kolik lidí si plete hlemýždě se slimákem. V reportáži vám přiblížíme život těchto suchozemských plžů a zmíníme i slimáky. Dozvíte se také, kde najdete jedinou lokalitu v Čechách s výskytem hlemýždě balkánského.
Pachové stopy jsou pro člověka nečitelné, ale psi nebo jiná zvířata se díky nim orientují v prostoru jako v mapě. Speciálně cvičení psi tak pomáhají lidem s hledáním ztracených osob. Jak se říká této disciplíně a jak takový psí výcvik probíhá?
Videoatlas naší přírody nám představí zajímavosti o nejoblíbenějším domestikovaném živočichovi, psovi. Víte například, že existuje nejméně 400 plemen psů? A víte, že se domestikací u psa zmenšil mozek?
Jsou nádherné, jedinečné, člověkem chráněné. Když je uvidíte v přírodě, určitě se zastavíte a pořádně si je prohlédnete. Často se jich musíte i dotknout, abyste se přesvědčili, že jsou opravdu už tak dlouho tady s námi. Jsou to památné stromy. Jedním z nich je i Masarykova babyka, která se vám v krátkém videu představí.
Proč vlastně dochází k vymíraní druhů zvířat? A jak se objevují nové druhy? Zdá se, že snadno, když skoro denně biologové nějaký nový popíší. Ovšem identifikace druhu tak jednoduchá není. Především musíte znát všechny příbuzné druhy živočicha, abyste mohli s jistotou říct, že opravdu nový je.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
Čeští vědci mají podíl na popisu zelené řasy chromery, která byla objevena při výzkumu korálových útesů v sydneyském přístavu. Analýza DNA odhalila blízkou příbuznost řasy s parazitickými výtrusovci, kam patří například původce malárie. Od společné vývojové větve se oddělila před 700 miliony let a vědci takový organismus hledali již dlouho. Objev možná pomůže zodpovědět otázku, jak se ze symbiotických řas stali nebezpeční parazité, možná také napomůže při výrobě účinných léčiv proti malárii.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.