01:29
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
V lesích nedaleko Toužimi jsou rybníky, o které se dlouho nikdo nestaral. Díky tomu se tam nyní vyskytují vzácné druhy živočichů. Jaké? Na to se podívejte ve videu.
Semeny šišek se živí celá řada lesních tvorů. Podle způsobu opracování šišky můžeme poznat, kdo přesně v lese hodoval: strakapoudi upevní šišku do pařezu nebo praskliny v kůře stromu (tzv. kovadlinky) a semínka vyzobávají, křivky opatrně vytahují semínka svým speciálně uzpůsobeným zobákem a veverky šupiny šišek úplně oloupou.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Rybí maso obsahuje zdravé tuky, takzvané omega-3 mastné kyseliny. Těch se na rozdíl od nezdravých tuků, omega-6, bát nemusíme. Ve Výzkumném ústavu ve Vodňanech chovají speciálního kapra, který dokonce obsahuje těchto zdravých tuků více.
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Albatrosi jsou specifickou skupinou obyvatel souostroví Galapágy. Populace albatrosů zakládají na ostrovech hnízda. Charakteristická je jejich dlouhá péče o jediného potomka. Při tokání, připomínající spíše souboj, se albatrosi navzájem otírají o zobák toho druhého. Po vyvedení mláďat se jejich dalším domovem stává jižní Pacifik, přičemž se na Galapágy vracejí až po dlouhých šesti letech.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
Věděli jste, proč patří rak říční mezi kriticky ohrožené druhy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kolik druhů ohrožených rostlin je v naší republice? Jak takové rostliny chránit a co udělat proto, aby nevymřely úplně? Kde číhá pro rostliny největší nebezpečí? O tom všem si budeme povídat s kurátorem Botanické zahrady hl. m. Prahy panem Vlastíkem Rybkou, který má s ohroženými druhy rostlin bohaté zkušenosti.
Pojďme se společně podívat na video s černými krasavci. Havrani patří mezi ptáky krkavcovité a drží se ve skupinách. Večer letí společně na nocoviště a ráno vyrážejí za potravou.
Stručné vysvětlení, jak vzniká jezero a rybník a jaký je mezi nimi rozdíl.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.