10:26
Hudba je stará jako lidstvo samo. Touha tančit, zpívat a hrát nás provází odedávna. Zvuky nás obklopují a my lidé je rádi napodobujeme. S panem dirigentem si uděláme malý výlet do minulosti. Poslechneme si různé hudební nástroje a dokonce uvidíme výrobu jednoho z nich.
Učitel promění třídu v pravěkou jeskyni a žáky v lovce a sběrače. Žáci si jako pomůcky připraví věci z penálu (obyčejné dřevěné tužky nebo pastelky), které budou v aktivitě představovat pravěké kosti a klacky. Učitel na tabuli napíše tři základní pravěké hudební prvky: HLAS (skřeky, napodobování zvířat), TĚLO (dupání, plácání o stehna) a PŘÍRODA (ťukání klacíků/tužek o sebe). Učitel se stává šamanem (náčelníkem kmene) a začne udávat jednoduchý, pomalý rytmus – například dvakrát dupne nohou a jednou tleskne. Žáci se k němu musí rytmicky připojit. Šaman postupně rytmus zrychluje a gesty rukou zapojuje různé sekce jeskyně: jedna skupina do rytmu divoce ťuká tužkami o sebe, druhá dupe nohama a třetí přidává tiché rituální skřeky nebo zvuky větru. V závěru hry učitel hudbu náhle stopne symbolem vztyčené ruky (signalizuje: „Pozor, blíží se mamut!“). Všichni musí absolutně ztichnout a zamrznout. V poslední minutě žáci svými slovy shrnou, k čemu všemu pravěkým lidem hudba sloužila (k rituálům, lovu, dodání odvahy nebo zahánění strachu).