00:45
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Počítačový virus se chová podobně jako virus skutečný. Šíří se počítačem a krmí se našimi daty. První počítačový virus se jmenoval Králík. První světově známý virus se jmenoval Brain čili Mozek. Vymysleli ho dva bratři z Pákistánu v roce 1985. Historicky nejznámější byl virus Sušenka. Viry jsou škodlivé programy a ty se označují slovem „malware“. Mají různé strategie, jak se do vašeho počítače dostat, a podle toho se jim říká například „červ“ nebo „trojský kůň“. Antiviry také mají své strategie, jak virus objevit a zničit. Ale nejlepší je chovat se tak, aby se mi do počítače virus vůbec nedostal. Jak?
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
Toto je skutečný příběh. Mladý podnikatel byl okraden o desítky tisíc korun kvůli podvodnému e-mailu a podvržené webové stránce. Phishing je nebezpečná technika internetových podvodníků, kteří se snaží z obětí vylákat hesla, údaje o platebních kartách nebo čísla osobních účtů a následně je zneužít pro vlastní obohacení. I když se nám to může zdát neuvěřitelné, stále fungují. Jak to probíhá v praxi? Podívejte se.
V ukázce se dozvíte informace o vzniku Malware muzea, které založil finský bezpečnostní technik Mikka Hyponen. Malware muzeum nabízí ukázky z dvacetileté historie malware.
Hovory, SMS zprávy, fotky a údaje o poloze. To vše dokázal tajně získat software Pegasus. Nešlo o útok hackerů, ale o projekt izraelské firmy pro boj s terorismem. Systém putoval do desítek zemí a řada vlád ho zneužila například ke sledování a vydírání svých oponentů a kritiků. Kde se stala chyba a jaký vliv v celosvětovém kontextu bude mít celá kauza na postavení Izraele? Rozebereme s Ondřejem Burešem, vedoucím Centra pro bezpečnostní studia na Metropolitní univerzitě v Praze.
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Díky umělé inteligenci, která dokáže generovat ransomware velmi levně a přesně, se vyplácí napadat obyčejné lidi. Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT, hovoří v rozhovoru s Danielem Stachem o rizicích manipulace s daty, možnostech vydírání velkých firem a způsobech prevence a obrany.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.