01:58
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli Olomouc, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala v roce 2000 na prestižní seznam UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá typickými rysy středomoravského nářečí.
Na přítoku řeky Moravy, říčce Desné, najdeme unikátní vodní dílo, přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, která slouží jako obří akumulátor pro ukládání elektrické energie. Jak funguje?
Šumava je neodmyslitelně spjatá s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků. V řekách najdeme i perlorodky říční.
Červené blato se nachází na okraji CHKO Třeboňsko. Dnes je národní přírodní rezervací, kdysi však území sloužilo jako zásobárna topiva pro nedalekou sklářskou huť z Jiříkova údolí. Jako v každém rašeliništi, i zde se musíme pro naši bezpečnost pohybovat jen po vyznačených cestách. Na jaře tu kvete rojovník bahenní, v létě dozrávají borůvky a brusinky. Také tu roste suchopýr, vlochyně nebo borovice blatka.
Trilobit ve znaku obce Skryje na Křivoklátsku napovídá, že se jedná o paleontologicky významnou lokalitu, kde jsou dodnes ukryty prvohorní zkameněliny. Na území CHKO Křivoklátsko proto byla vymezena přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium, kde je na určeném místě možný volný sběr fosilií. Nejhezčí nálezy si můžeme prohlédnout také v místním muzeu.
Existují u nás rozlehlé úseky divoké krajiny, kde působení člověka bylo po desetiletí nepatrné. Některé části vojenských újezdů byly jen příležitostně narušovány těžkou vojenskou technikou či výbuchy munice. Právě v takových lokalitách postupně vznikaly ekosystémy, které by jinde v krajině nedostaly čas se vyvíjet. Dnes můžeme do některých koutů těchto oblastí s nespoutanou přírodou nahlédnout i my.
Navštívíme pobřeží sicilské provincie Trapani, které je lemováno salinami. Podíváme se, jakým způsobem se v solných pánvích těží sůl, a zjistíme, jaký je rozdíl mezi mořskou a kamennou solí.
Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady.
V roce 2020 spustili vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. na Sokolovsku do nejhlubšího vrtu v Česku speciální zařízení, které dokáže zaznamenat i velmi slabé otřesy. Odborníkům bude tento přístroj posílat cenná data. Díky tomu lépe poznají příčiny zemětřesení na Chebsku. Desítky různých čidel a přístrojů mají vědci umístěny také v hrázi vodní nádrže Horka, která leží v oblasti zemětřesných rojů.
Ganga je po Amazonce a Kongu třetí nejvodnatější řekou světa. Je dlouhá asi 2500 km, ústí do Bengálského zálivu a pro Indy má přímo posvátný význam. Pojďme se podívat na řeku, kterou Indové nazývají matkou.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.