26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Projevy zrychlené eroze půdy se objevují od té doby, kdy člověk začal narušovat přirozený půdní kryt tvořený převážně lesními porosty. Přitom les nejen půdu chrání, ale pomáhá ji také vytvářet. Kde jsou riziková místa a jak chránit lesní půdu před negativními účinky ztráty půdního krytu? Za jak dlouho vznikne jeden centimetr půdy? Co pomůže při její ochraně?
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.
Navštívíme Lázně Jeseník, které jsou spjaty především se jménem Vinzenze Priessnitze. Priessnitz postavil své léčitelství na běžně dostupných věcech: pobytu na čerstvém vzduchu a zdraví prospěšných účincích vody. Je považován za zakladatele vodoléčby a na místní léčebné metodě se od jeho dob nic nezměnilo.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.