04:14
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Nahlédněme společně do rodiny vlaštovek. Ty už mají své druhé mladé a musí se hodně ohánět, aby je uživily. Krmící maraton může začít. Potřebují nabrat hodně sil, než se opět vydají na dlouhou cestu do Afriky. Vraťte se nám!
Věděli jste, že lišejník je nejpomaleji rostoucí organizmus? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
V lesích nedaleko Toužimi jsou rybníky, o které se dlouho nikdo nestaral. Díky tomu se tam nyní vyskytují vzácné druhy živočichů. Jaké? Na to se podívejte ve videu.
Krátký animovaný díl vyvrací známý mýtus o chameleonech. Ti nemění barvu primárně kvůli splynutí s prostředím, ale podle svých emocí a nálady. Barva může signalizovat klid, stres, vztek nebo snahu zaujmout partnera. Změny způsobují speciální buňky v kůži, pigmentové váčky a drobné struktury, které odrážejí světlo. Někteří chameleoni navíc barvu měnit téměř neumí. Díl ukazuje, že barvy v přírodě mají často komunikační význam.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Díky své sytě modré barvě se chrpa neboli modráček pěstuje v zahradách pro potěchu oka, jinak ale roste hlavně na polích jako plevel. V minulosti ji zemědělci málem vyhubili. Přitom jak by se mohla nelíbit? V květomluvě chrpa znamená „jsem šťastná“.
Když děti učí telka! Prozkoumejme společně se žáky 2. ročníku ptactvo naší planety. Povězme si, co mají ptáci společného, čím se liší od jiných živočichů a jak vypadá jejich stavba těla. Pohybem vyjádřeme, zda se jedná o ptáky stálé nebo stěhovavé. Poznáte ptáky podle jejich hlasu? Na které ptačí jedince se dozvíme jejich světová nej?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky loví hmyz nad hladinou rybníka. Poštolka snáší druhé vajíčko. Špačci maskují místo, kde se samička chystá snést vejce. Čápi si vzájemně čechrají peří.
Péče o zvířata je v zimě náročnější než kdy jindy. Víte, že pejskům je třeba odstraňovat po vycházce z tlapek a kožíšku sůl? Těm, kteří nežijí s námi v bytě, bychom měli přizpůsobit i potravu a obohatit ji o tuky a vitaminy.
13 600
866
4 825
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.