24:12
Když děti učí telka! Vítat jaro písničkou nás naučí Karolína Řepová. V minulém díle jsme vítali jaro říkadlem, nyní k němu ještě přidáme písničku, kterou si procvičíme. Ale to není všechno. Vyrobíme si vlastní perkusní hudební nástroj! Jak na to? To vám ukážeme. Vše doprovodíme pohybem a určitě budeme mít dobrou náladu.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku seznámit s hospodářskými zvířaty. Jaká hospodářská zvířata známe, co o nich víme a k čemu lidem slouží? Také si vyzkoušíme, jak se dojí kráva a zkusíme najít názvy hospodářských zvířat v nápěvech známých písniček.
Když děti učí telka! Těšíte se na jaro? My také! Zkusíme ho přivítat. S Karolínou Řepovou ho budeme vítat říkadlem, které doprovodíme "hrou na svoje tělo". Pomůže nám lépe si zapamatovat slova.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku naučit, jaká máme roční období. Víte, jak se střídají a co je pro každé z nich typické ? Na závěr si zkusíme barevný experiment s maceškami.
Proč Andulku nevzali do školy? Děti se dozvědí, jak v minulosti vypadala výuka ve škole a také se seznámí s podzimní tradicí – posvícením. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Děti se dozvědí, jak v minulosti probíhal první den ve škole. Chodit do školy bylo tenkrát stejně důležité jako dnes. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Podzimní výprava na kaštany se změní v pořádné dobrodružství! Lesem zní strašlivý řev a Elišce s Filipem navíc někdo zničil košík. Že by se do lesa zatoulal medvěd? Vysvětlení je tak jako obvykle o něco méně neuvěřitelné. Věděli byste, čím nakrmit daňky? A co to je dančí rochání?
Pořad přináší informace o dýních: Jak mohou vypadat a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Dále pojmenovává části dýně a popisuje, k čemu slouží stopka, semínka, dužina. Součástí videa je ukázka výroby halloweenské dýňové lampy.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme na otázku: „Proč tady nemáme tropické ovoce a proč mají v tropických pralesech hezčí květiny než my tady?“
Čím Esmeralda získala Honzíkovu pozornost a jak se kvůli tomu cítila Mařenka? Děti se dozvědí, kdo jsou to komedianti a jak v minulosti na vesnicích probíhala pouť. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pořad seznamuje děti pomocí úvodní básně s různými druhy ovoce (jablka, broskve, hrušky, blumy, švestky). Vysvětluje, co to znamená sad a jak a kdy se má správně sklízet ovoce. Pomocí lupy zkoumá a objevuje, co se ukrývá uvnitř ovoce. Nakonec dětem vysvětlí rozdíl mezi pojmy peckoviny a jádroviny.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme na otázku: „Proč v každých mušlích slyšíme šumění moře?“
Pojďme se společně podívat, jak vznikly Moravské Kopanice? Jestli se tam náhodou pořád nekopalo? A do čeho? Ten, kdo kopal motykou, tomu se říkalo kopaničář. Slávu mu přinesly bohyně z místních nuzných chalup. Zapomenutý a chudý kraj se stal turistickou atrakcí.
Taky slzíte, když krájíte cibuli? To nevadí, cibule se vám odmění. Již naši dávní předci věděli, že je nesmírné prospěšná pro naše zdraví. Někteří kuchaři dokonce tvrdí, že připraví jídlo raději bez ohně než bez cibule. Pro cibulovou polévku, smažené cibulové kroužky nebo v různých omáčkách je cibule prostě nezbytná. Nejvíc si snědli dělníci ke svačině, když stavěli pyramidy.
Nejstarší delikatesou lidstva jsou korýši. Tito obyvatelé naší planety žili již před 200 miliony let. Ve starém Římě nesměli klepetáči chybět na žádné slavnostní tabuli. A kde bychom je našli dnes? Některé v řekách, jiné zas v mořích.
Poprvé si lidé pochutnali na chlebu už v mladší době kamenné. Jak různě se chleba pekl a vypadal v průběhu dějin? A jakou roli při přípravě na pečení chleba hraje kvásek?
13 718
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.