19:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Chřiby jsou nejrozsáhlejším souvislým komplexem přirozených a přírodě blízkých lesních společenstev na Moravě. Nevysoké pohoří, jehož dominantou jsou kromě skal hlavně lesy. Ačkoliv se nejedná o chráněné území, nedocházelo zde naštěstí k masivní výsadbě smrku, a tak si tato oblast zachovala svou přírodní hodnotu.
CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.
Techmania byla první science centrem u nás. Za jeho vznikem stojí Západočeská univerzita v Plzni společně s tamní Škodovkou. Svoje brány centrum otevřelo veřejnosti v roce 2008. My se podíváme, jak to v té době v Techmanii vypadlo.
Řeka Blanice, levý přítok Sázavy, je příkladem českého vodního toku, který do velké míry nebyl regulován. Přirozený tok si v podloží Vlašimské pahorkatiny vytváří zaklesnuté meandry. Ve slepých ramenech řeky můžeme na jaře pozorovat dnes vzácnou a fascinující proměnu skokanů hnědých, kterou dříve znalo každé dítě.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
Jeden z nejrychleji tajících ledovců v Grónsku se začal nečekaně zvětšovat, může za to chladnější voda v okolí ledovce. Podle vědců se přísun teplé a studené vody do severního Atlantiku a následně i k západnímu pobřeží Grónska přirozeně mění jednou za 5 až 20 let. Jak přesně ale cyklus funguje a co změny spouští, zatím výzkumníci nevědí úplně přesně.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pod pražským Barrandovem se rozkládá přírodní rezervace Prokopské údolí. Je významná souvislým geologickým profilem, ale také coby paleontologické naleziště. Pravěké zkameněliny tu v polovině 19. století objevil francouzský inženýr Joachim Barrande. Údolí je dlouhé asi 4 kilometry, rozdíl mezi jeho nejnižším a nejvyšším místem je zhruba 110 metrů. Podél potoka, který se jím vine, vede značená naučná stezka a cyklostezka. Co všechno můžeme v této výjimečné lokalitě obdivovat?
„Prostě hlásá do všech stran: To jsem já, buše pán!“ Pohled na toto majestátní zvíře se snad nikdy neomrzí. Vy právě teď můžete vidět spoustu slonů a malých slůňat, jak se procházejí krásnou savanou, a ještě se u toho dozvědět spoustu zajímavostí. Kam se chodí napít? Na koho si musejí dávat pozor? Věděli jste, že chobot slouží slonům také jako šnorchl? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Hmyz z naší planety mizí. V této části Herbáře se dozvíme, co můžeme udělat pro to, aby se tato tendence zastavila a hmyz plnil dál důležitou funkci v přírodě. Tou je opylování rostlin. Bez něj se totiž neobejdeme!
Věděli jste, proč je právě hořec tolitovitý symbolem Krkonošského národního parku? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Slyšeli už jste někdy slovo lamatreking? Jde o spojení dvou slov lama a treking. Treking je výraz pro pěší túry, procházky po okolí, kdy vaše cesta vede přírodou, ideálně lesem nebo horami. A slovo lama nám naznačuje, jaké zvíře nám bude na našich cestách dělat průvodce. Možná budete překvapeni, že za procházkami s lamami nemusíte cestovat nikam do zahraničí. Dostupné jsou už i u nás v České republice.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.