01:31
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Víte, za jakých podmínek a jakým způsobem lze získat české občanství? Nejběžnější způsob je narozením, ale existují i další formy nabývání státního občanství, jako je například určením otcovství, osvojením, nalezením na území ČR nebo udělením.
Okružní naučná stezka v městečku Polná, které až do požáru v roce 1863 bývalo třetím největším městem na Vysočině, je zaměřena na poznávání přírody a významných památek města. Vypravíme se do židovského ghetta, na zámek, na místní hřbitov či k místu, kde se v roce 1899 stala vražda švadleny Anežky Hrůzové, která vyvolala obrovskou vlnu antisemitismu a nastartovala hilsneriádu.
Posázavský Pacifik vyráží od roku 1926 z Branického nádraží. Nejen trampové vyrážejí z Braníka směrem na jih. Svého času tu denně nastoupilo až 40 000 lidí. Neopakovatelnou atmosféru zaznamenával celá desetiletí František Dostál.
Moravský kras je známý především zajímavou přírodní krajinou, najdeme tu ale i pozoruhodné výtvory lidské činnosti, především sakrální stavby. Prohlédneme si barokní chrám ve Sloupu, barokní kostel ve Křtinách a jako kontrast moderní kapli v Šošůvce.
Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.
Anglistka, matka tří dětí, žije v Kanadě, odkud se podělila o svůj příběh. Kanadská sociální služba jí a manželovi odebrala neoprávněně děti, poté donutila manžela žít tři roky odděleně od rodiny. Proč, za jakých podmínek a jak jsou na tom nyní? Jak se to vůbec může stát?
Co je to korespondenční volba a proč je kontroverzní? Na tyto otázky vám pomohou najít odpověď tvůrci pořadu What the Fact? (2025). Ve videu se dozvíte, kdy a kde byla možnost volit poštou poprvé uplatněna, a také proč v České republice její zavedení pro občany dlouhodobě pobývající v zahraničí trvalo více než třicet let plných vyostřených debat.
Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.
Vydejte se s námi na exkurzi do Československé televize od doby jejího vzniku, tedy roku 1953 až do konce totality v roce 1989. Jaká byla její role v totalitním systému? Propagovat Komunistickou stranu a šířit takové myšlenky, které upevňovaly její moc. Kolik programů a televizních stanic občanům KSČ dovolila? Je Česká televize v podstatě pokračovatelem Československé televize?
Pokračování příběhu vězeňkyně Lucie. Lucii ani tentokrát nepustili na podmínku z vězení. Sedí za dluhy svého bývalého partnera a je zoufalá.
Pokus o definici pojmu pirátství, které je spojené s neoprávněným užíváním cizího duševního vlastnictví. Popis institucí, které proti tomuto modernímu způsobu pirátství společnost chrání.
V souvislosti s českou a rakouskou šlechtou často narazíme na pojem „inkolát“. Ten potvrzoval příslušnost k plnoprávným domácím šlechtickým rodům a byly s ním spojeny určité výhody a práva. Získával se udělením od zemského sněmu nebo od panovníka, a na další příslušníky rodu přecházel dědičně.
Komunisté po uzavření klášterů převzali veškerý církevní movitý i nemovitý majetek. Budovy obvykle využívala státní bezpečnost, armáda nebo úřady, popřípadě zůstaly nevyužity a chátraly. Movitý majetek byl často rozkraden nebo zničen, někdy jím byly vybaveny zámky, muzea a galerie. Kláštery však často vlastnily i díla vysoké umělecké kvality, která se naštěstí většinou podařilo zachránit díky Národní galerii a Národní knihovně.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.