01:31
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Víte, za jakých podmínek a jakým způsobem lze získat české občanství? Nejběžnější způsob je narozením, ale existují i další formy nabývání státního občanství, jako je například určením otcovství, osvojením, nalezením na území ČR nebo udělením.
Pro komunistický režim představovala katolická církev nepřítele, proto se ji snažil mnohými způsoby zničit nebo alespoň zdiskreditovat. Příkladem je tzv. Katolická akce, pomocí níž chtěla komunistická strana roku 1949 rozdělit církev. Zvláště odpuzujícími praktikami ale byly vykonstruované politické procesy s konkrétními církevními představiteli, kterým tak komunisté zničili život. Jako při procesu s deseti řeholníky v čele s opatem Machalkou v roce 1950.
Obyčejně platí, že vítězem voleb se stává ten, kdo získá více hlasů. Ve Spojených státech je to ale komplikovanější. Co znamenají tzv. swing states neboli klíčové státy? A kdo jsou vlastně volitelé? Volební systém v USA rozebírá následující video, které vzniklo v roce 2020, kdy proti sobě stáli Donald Trump a Joe Biden.
Bitvou na Bílé hoře utrpěly české stavy porážku. To s sebou přineslo i pokles významu českých zemských sněmů. Po vydání Obnoveného zřízení zemského se změnila nejen skladba zemských sněmů, ale změny se dotkly i kompetencí, pravomocí, způsobu hlasování nebo jednání.
Odborníci v pořadu Politické spektrum (2018) odpovídají na otázku, od kolika let máme aktivní volební právo a jak je to v situaci, kdy se 18. rok voliče sejde s datem voleb. V souvislosti s realitou v zahraničí se také vede diskuze o snížení věku voliče. Politolog Tomáš Lebeda spíše poukazuje na problém velmi nízké volební účasti nejmladší populace. Bylo by řešením znovuzavedení volební povinnosti nebo spuštění elektronického hlasování? Jaké jsou výhody a úskalí těchto alternativ?
Jak se změnilo využívání osevních ploch v zemědělství ČR za posledních 30 let? Kterých plodin ubylo nejvíce a pěstování kterých plodin se "nejvíce vyplatí"?
Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu. Většinu našeho území tvoří Český masív, který se formoval prostřednictvím kadomského (před 580 až 500 miliony let) a variského vrásnění (před 300 miliony let). Do východní části republiky zasahuje mladší karpatská soustava pocházející z období alpínského vrásnění. Jak se určuje stáří horniny?
Lidé si do jeskyní hledali cestu již od pradávna a podzemní prostory o nás vypovídají mnohé. Třeba jeskyně Výpustek v Moravském krasu je svědkem dávného osídlení před 15 000 lety. Ve 20. století se její vzácná výzdoba stala obětí těžby fosfátů. V pozdějších turbulentních časech se využívala jako armádní skladiště munice, nacistická podzemní továrna nebo protiatomový kryt.
Adolf Loos patřil k vyhlášeným prvorepublikovým architektům, který v dobách secese prosazoval jednoduchý styl bez ozdob. V Plzni vytvořil pro zámožné rodiny řadu interiérů, které se dnes po rekonstrukci postupně otevírají veřejnosti. Je autorem jedinečného konceptu známého jako Raumplan.
Vysvětlení, jak probíhá reklamace v praxi od lhůty pro reklamaci, přes soupis reklamačního protokolu až po doručení zboží zpět prodejci.
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jakub se zapletl s partičkou kamarádů a nechal se vždy umluvit k nějaké té akci. Z legrace a zábavy se vyklubal trestný čin a Jakub skončí ve vězení. Jde o závěrečný díl uzavírající sérii pořadů Já chci domů!
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.