19:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Krátký animovaný cyklus pro děti o státech Evropy. V tomto díle se diváci seznámí s Českou republikou. Video je vhodné také jako doplňková aktivita pro výuku češtiny pro cizince. Žáci se seznámí se základními údaji o České republice. Video spadá do širšího okruhu vidií, které se zaměřují na život v České republice, její historii, kulturu a zvyky.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Blaník je nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Nejvyšším bodem oblasti je vrchol Velkého Blaníku, který měří 638 metrů. Na tento vrchol se vydáme z obce Louňovice pod Blaníkem, cestou se podíváme i na jeho mladšího bratříčka Malý Blaník. A vypravíme se i po bájných stopách blanických rytířů.
Jedna z nejdelších řad pozorování meteorologických prvků ve střední Evropě pochází z pražského Klementina, kde se nepřetržitě měří od roku 1775. Předpovídání či spíše pozorování počasí v Českých zemích je spojeno s jezuitskou vzdělaností. První skutečné pokusy o předpověď počasí byly možné až s rozvojem telegrafu v polovině 19. století.
Městečko Telč získalo světový věhlas díky unikátní architektonické čistotě a harmonii, která přetrvala několik staletí. Po velkém požáru koncem 14. století bylo město znovu postaveno. Z tohoto období jsou zachovány pozůstatky pozdně gotického opevnění s branami. Náměstí Zachariáše z Hradce je lemováno souborem gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími. Harmonický soubor členitých fasád působivě dotvářejí renesanční, barokní a klasicistní štíty. Na místě původně gotického hradu dnes najdete půvabný renesanční zámek s rozlehlou zahradou a anglickým parkem.
Výprava do nejvyššího pohoří v ČR, která poodhalí původ typického jehlanovitého tvaru Sněžky, který je pro středoevropské horstvo velice vzácný.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
Kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní, zde byla vysazována od 19. století. Cílem lesníků bylo zvýšení horní hranice lesa, která byla snížena pastvou dobytka, sklizní sena nebo nekontrolovanou těžbou dřeva. Kleč svou roli splnila, ale v současnosti její rozpínání vytěsňuje světlomilné luční biotopy a geomorfologické tvary thufury typické pro vrcholové subalpínské polohy Jeseníků. Vyřezávání kleče může tyto charakteristické jesenické fenomény zachránit.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Uhádnete společně s kamarády z Terčina světa, o které zvíře se v naší hádance jedná? Nápovědou vám mohou být hřeben, ploutev, bota. Pojďte se podívat.
Potápníci jsou důležitou a zajímavou součástí života téměř každé tůně. Hrají podstatnou roli v potravních řetězcích, konzumují mršiny a redukují i množství larev komárů a dalšího nepříjemného hmyzu.
Uhádnete podle nápověd, o jakého živočicha se jedná? Má čtyři páry očí a osm párů nohou. Žije na stromech, na zemi nebo v lidských obydlích a říká se, že přináší štěstí. Dokonce má i svůj originální podpis, podle kterého poznáte, o jaký druh se jedná. Také umí být velmi užitečný, jako požírač otravného hmyzu, který chytá do svých sítí. A poté poslední nápovědě už asi všichni víte, o koho se jedná. A bát se ho opravdu nemusíte.
Říše zvířat je plná paradoxů. Jaký je rozdíl mezi rybami a parybami? Proč zvířata žijí ve stádech? Jaká zvířata patří mezi hmyzožravce? Prozradíme si ve zvířecím slovníčku!
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.