19:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
"Na celém světě není tolik ticha, jako když sněží v Dolních Kounicích a probořenou střechou katedrály snáší se k zemi bílý sníh." Tak znějí verše básníka Jana Skácela. Odkazuje v nich k tajuplnému místu, totiž ke klášteru Rosa coeli v Dolních Kounicích. Jedná se o vůbec první ženský (premonstrátský) klášter na Moravě. Spolu s hercem Josefem Poláškem zjistíme, jaký význam dříve klášter měl a které události ovlivnily jeho nynější podobu.
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
S Krajinou domova (2017) navštívíme přírodní rezervaci Hruboskalsko, která patří k největším skalním městům na území Českého ráje. Jak je typické pro česká skalní města, většina zdejších skalních útvarů má své vlastní jméno. Mimo Hruboskalsko uvidíme ve videu také nedaleký přírodní park Maloskalsko a nebude chybět ani krátká návštěva Prachovských skal.
Na zemědělské univerzitě v Praze vyvinuli speciální metodu pěstování rostlin, tzv. aeroponii, kdy kořeny visí ve vzduchu a rozprašovač živného roztoku se stará o závlahu. Dalším z moderních trendů je robot, který se stará o záhon. Seje, zalévá či zbavuje plevele. Své uplatnění nachází i drony s termokamerou, které pomalu nahrazují klasické postřikovače.
Petr Myška, zoolog a fotograf, v reportáži pořadu Port (2008) ukazuje, jak vypadá tropický suchý les v západním Mexiku a jaké množství exotických živočichů v něm najdeme. Součástí je též výprava za jedním endemickým druhem papouška, arou vojenským, který patří mezi ohrožené druhy.
Jeden z nejrychleji tajících ledovců v Grónsku se začal nečekaně zvětšovat, může za to chladnější voda v okolí ledovce. Podle vědců se přísun teplé a studené vody do severního Atlantiku a následně i k západnímu pobřeží Grónska přirozeně mění jednou za 5 až 20 let. Jak přesně ale cyklus funguje a co změny spouští, zatím výzkumníci nevědí úplně přesně.
Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.
Když si uvědomíme reálnou spotřebu vody na výrobky běžného dne, chováme se šetrněji a pěstujeme plodiny, které jsou méně náročné na spotřebu vody? Čekají svět boje o vodu? Jak s vodou zacházíme a jak si jí vážíme? O virtuální vodě, půdní erozi, boji o vodu, vodních zdrojích, hospodaření s vodou i migraci si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským.
Ještěrka zední žije na jediném místě na našem území, ve Štramberku. V místním lomu mezi kameny se skrývá živočich, který se na sever od Alp téměř nevyskytuje. Vědci ho zde objevili teprve na konci 20. století. Lom, kde tento druh živorodého plaza žije, se stal chráněnou „botanickou“ zahradou.
Věděli jste, že smrk ztepilý se udrží i v našich nejtěžších podmínkách? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když se řekne alpaka, vari, aguti, baramundi, co si představíte? Jsou to názvy zvířat, která vám Terka ve svém pořadu Terčin svět ukáže při své návštěvě zoo.
Tutoriál z Terčina zvířecího světa je v tomto díle zvláštní. Neukáže nám návod, jak se o jednotlivé živočichy starat, ale představí nám život psů v útulku.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.