19:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte do podvodního tunelu, kde si můžete prohlédnout ryby našich rybníků. Jaké to jsou? Věřte nevěřte, uvidíte vyzu velkou, kapra, jesetera, candáta, okouna či plotici a ani se při tom nenamočíte.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Pojďme se společně podívat na video z expozice tropického pralesa. Pod vodou, v pralesech Jižní Ameriky, žije ryba jménem piraňa rostlinožravá. Je to ryba samotářská a nežije v hejnech. Dokáže rozlousknout i ořech a některé kusy váží až 40 kilogramů. Dožívají se až třiceti let věku.
Jak změřit sedmimetrového a téměř 40 kg vážícího hada, který se brání a má ohromnou sílu? Rozhodně na to člověk nemůže být sám. Anakondy jsou mohutní, ale velmi zajímaví plazi, kteří si zaslouží naši pozornost.
Co asi snáší takový ústřičník? Poznali jsme ho podle zobáku, protože má totiž jeho dolní polovinu delší než horní. Proč to tak má? To můžete snadno zjistit. Africká příroda představuje fascinující organismus. Afrika samotná je druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Zajímá vás, jak vypadá opravdové safari v Africe? Podívejte se s námi na život vzácných živočichů v safari. Jaké vlastnosti pomáhají například zebrám, antilopám či žirafám v přírodě přežít?
Liška je sice zvíře lesní, divoké, v některých případech se však dostane do péče k lidem. I tak může být spokojená, pokud jí poskytneme vhodné prostředí a slušné zacházení.
Klimatická změna kriticky poškodila Velký bariérový útes, největší korálový útes planety. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů. Nejrychleji koráli ubývají v posledních 10 letech. Na vině je stoupající teplota mořské vody. O změnách na korálových útesech hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek.
Zelený, střapatý a podivně vrásčitý kámen zvaný vltavín se k nám dostal tak trochu náhodou. V období třetihor dopadl na území Bavorska meteorit, který způsobil přeměnu hornin. Následně došlo k vymrštění přeměněných hornin stovky kilometrů daleko, tedy i do oblasti jižních Čech, či dokonce jižní Moravy. Po roce 1989 nastala doslova zelená horečka a hledači vltavínů se to v okolí několika obcí na Prachaticku doslova hemží.
Ačkoli se při zmínce o vodstvu jižních Čech většině z nás vybaví rybníky, zdejším fenoménem je i Lužnice, jedna z poslední středoevropských neregulovaných řek. Setkáme se s vysokoškolským pedagogem Rostislavem Černým, rodákem z jižních Čech, který nám poví o této pozoruhodné krajině a především o významu Lužnice, pokud jde o její charakter.
V oblasti CHKO Brdy se od 16. století nachází soustava Padrťských rybníků. Za 1. republiky byly vyhlášeným místem k rekreaci. Jejich návštěvnost poklesla po založení vojenského újezdu. S rekreanty se tu už nesetkáme, Padrťské rybníky jsou však dodnes oblíbené mezi výletníky a trampy. V závěru reportáže se za jedním z nich vypravíme, jelikož s Brdy je tramping neodmyslitelně spojen.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.