07:30
Jak si lidé osvojili práci s kovy? Pasáž popisuje, jak se využívaly kovy v pravěku a jak se vyrábělo a k čemu používalo železo. V Moravském krasu se železné hřivny vyráběly už v osmém století. Co to je? A jak jejich výroba probíhala? Ukážeme si rekonstrukci tohoto procesu.
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Představení moderních metod experimentální archeologie na příkladu skanzenu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Představení archeologie jako vědy a popis základních metod archeologického výzkumu od práce v terénu až po laboratorní analýzy.
Václav Cílek provádí lesy nedaleko Kounova, kde lovci menhirů odkryli a vztyčili na 120 kamenů přírodního typu. Většina z nich je z křemence.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží seznamuje se spisovatelem a učitelem Eduardem Štorchem, který byl také amatérským archeologem. Jeho popularizační knihy jako Lovci mamutů či Osada havranů ovlivnily několik generací.
Václav Cílek vypráví na cestě za menhiry a tajemnými kamennými řadami o životě a smrti megalitických památek.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Informace o našich nejstarších dějinách získáváme většinou z archeologických nálezů nebo dobových textů. Jaké informace nám poskytují o svaté Ludmile, babičce sv. Václava?
V roce 1784 začalo v pražském Klementinu pravidelné měření teploty vzduchu a později i měření dešťových a sněhových srážek. A měří se tu bez přestávky až dodnes. V roce 2024 tak meteorologická měření v Klementinu oslaví již 240. výročí svého fungování.
Vysokomýtský rodák Otakar Poupa byl ve světě uznávaným československým kardiologem. V roce 1968 patřil k iniciátorům petice Dva tisíce slov, která požadovala hlubší politické a společenské změny v Československu. Po sovětské okupaci emigroval a žil především ve švédském Göteborgu.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.