06:04
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Den matek se v České republice neslaví příliš dlouho, ale přitom není ve světě žádnou novinkou. První zmínka o něm sahá až do starověkého Řecka. Oficiálně vznikl na začátku dvacátého století v USA, postupně se rozšířil do celého světa a nyní tento svátek slavíme i u nás.
Vertikální zahrádka? Co to je? I na malém prostoru můžeme pěstovat více rostlin. Prostě si je zavěsíme nad sebe. Podívejte se, jak na to. Všechny k tomu potřebné věci určitě najdete doma.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
Věděli jste, co všechno dokáže ulovit vydra říční? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pro jihočeské rybníkáře nastává nejdůležitější den v roce – výlov. Jaká ryba je v českých podmínkách nejfrekventovanější? Kolik tun ryb vylovili rybáři za tři dny z našeho největšího rybníka? A jak takový výlov vlastně probíhá?
Terčin zvířecí svět a její ekopříběh nás seznámí s tím, co můžeme dělat pro ochranu výra velkého, pokud ho ruší v hnízdišti lidé.
Žáby, které ke svému životu potřebují motorky nebo stavební činnost, to zní opravdu neuvěřitelně. Drobnému obojživelníkovi, kuňce žlutobřiché, však vyhovuje prostředí s vyjetými kolejemi naplněnými vodou a haldy hlíny. Motokrosové závodiště v Blovicích nedaleko Plzně jim poskytuje vše, co mají rády. Přesto rychle mizí z české přírody.
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat rosničku zelenou v jejím přirozeném prostředí a dozvíme se o ní řadu zajímavostí.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pro hnízdění si rybáci vybrali kamenný ostrov na přehradním jezeře. Jakmile však bylo jezero napuštěno, měli po radosti. Museli hledat náhradní místo pro hnízdění. Vedle tepelné elektrárny vzniklo jezírko, o které se naše příroda postarala. Břehy zarostly rákosem a byl to úplný ptačí ráj. Žilo tu mnoho ptačích druhů a mezi nimi i tři páry rybáků obecných. Život v přírodě je nevyzpytatelný, a tak i tato idyla měla svá úskalí. Nakonec musel rybákům a dalším ptákům pomoci člověk.
Už jste někdy viděli les napadený kůrovcem? Pojďte se podívat, co takový malý brouček dokáže napáchat za škody. Dozvíte se, jak se dá s takovým lýkožroutem smrkovým zatočit a co našim lesům pomáhá zvládnout jejich nájezdy. Kácet, nebo nekácet? Co si myslíte vy?
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 3. ročníku třídit živočichy podle toho, čím se živí. Utřídíme si svoje znalosti a živočichy rozdělíme na býložravce, masožravce a všežravce.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.