03:59
Stručné vysvětlení vlivu rotace Země na pohyb kyvadla.
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
Jak závisí doba kyvu kyvadla na jeho délce? Čím je kyvadlo delší, tím déle trvá jeden kyv. Přesvědčíme se o tom pokusem. Závisí to i na síle, kterou je kyvadlo přitahováno k Zemi. Pokud bychom stejné kyvadlo přenesli na Měsíc, a tam ho rozhoupali, bude se kývat rozhodně pomaleji než na Zemi. Je to proto, že na Měsíci působí menší gravitační síla než na Zemi. Kmitání kyvadla se využívá pro měření času.
Pořad vysvětluje, jak se dělí zvuk podle frekvence: na slyšitelný, ultrazvuk a infrazvuk. Experiment, který ukazuje, jak změní zvukové vlny prostředí, v němž se šíří.
V této krátké ukázce je divákům přiblíženo složení ucha. Dozvědí se také, jak tento lidský orgán funguje.
Co je to vlastně zvuk? Zvuk je mechanické podélné vlnění. Zdroj zvuku šíří své kmity do okolí hmotným prostředím, třeba vzduchem nebo vodou. Vysoké zvuky (v hudbě tóny) mají vyšší frekvenci kmitů. U nižších zvuků je kmitání nižší.
Pasáž stručně vysvětluje, jak jednoduše vyrobit zdroj zvuku – klakson.
Existují zvuky, které slyší jenom děti prvního stupně základní školy. Podívejte se na experiment s Petrem Vackem, ve kterém se přesvědčíme, že děti mají větší frekvenční rozsah zvuku než dospělí lidé. Slyší tak i zvuky o vyšší frekvenci.
Kyvadlo je těleso otočné kolem své vodorovné osy neprocházející jeho těžištěm, říká encyklopedie. Kyvadlo lidé využili v 16. století pro sestavení přesnějších hodin. Pro každé kyvadlo platí fyzikální zákony, jako je třeba ten, že kyvadlo se nikdy nevrátí do stejné vzdálenosti, ze které bylo vypuštěno. Moderátoři Vladimír a Maroš si tento experiment vyzkouší na vlastní kůži s betonovou koulí, která váží 360 kg.
Obyvatelé velkých měst jsou neustále vystaveni značnému, kdy hluku jeho hladina dosahuje až padesáti decibelů. V kabině nákladního auto můžeme naměřit 60 decibelů, u železnice 70 decibelů a ve vzdálenosti do 25 metrů od startujícího letadla dokonce až 110 decibelů. Hlasité zvuky vzbuzují obranné reakce našeho organismu, které se pak odrážejí v nepříznivých změnách na srdci, krevním tlaku a střevních pohybech. Na univerzitě AGH v polském Krakově se vědci a inženýři zaměřili na způsoby, jak vliv hluku eliminovat.
9 528
362
2 028
846
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.