03:31
Existují zvuky, které slyší jenom děti prvního stupně základní školy. Podívejte se na experiment s Petrem Vackem, ve kterém se přesvědčíme, že děti mají větší frekvenční rozsah zvuku než dospělí lidé. Slyší tak i zvuky o vyšší frekvenci.
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
Co je to vlastně zvuk? Zvuk je mechanické podélné vlnění. Zdroj zvuku šíří své kmity do okolí hmotným prostředím, třeba vzduchem nebo vodou. Vysoké zvuky (v hudbě tóny) mají vyšší frekvenci kmitů. U nižších zvuků je kmitání nižší.
Zvuk i světlo se šíří vlnami. Zatímco zvuk se šíří podélným vlněním pomaleji, světlo se šíří příčným vlněním rychleji. Změna frekvence u zvukového vlnění určuje výšku tónu a u světelného vlnění barvu světla. Přestože se jedná o rozdílné typy vlnění, je možné použít světlo k přenosu zvuku.
Kyvadlo je těleso otočné kolem své vodorovné osy neprocházející jeho těžištěm, říká encyklopedie. Kyvadlo lidé využili v 16. století pro sestavení přesnějších hodin. Pro každé kyvadlo platí fyzikální zákony, jako je třeba ten, že kyvadlo se nikdy nevrátí do stejné vzdálenosti, ze které bylo vypuštěno. Moderátoři Vladimír a Maroš si tento experiment vyzkouší na vlastní kůži s betonovou koulí, která váží 360 kg.
Stručné vysvětlení vlivu rotace Země na pohyb kyvadla.
Jak závisí doba kyvu kyvadla na jeho délce? Čím je kyvadlo delší, tím déle trvá jeden kyv. Přesvědčíme se o tom pokusem. Závisí to i na síle, kterou je kyvadlo přitahováno k Zemi. Pokud bychom stejné kyvadlo přenesli na Měsíc, a tam ho rozhoupali, bude se kývat rozhodně pomaleji než na Zemi. Je to proto, že na Měsíci působí menší gravitační síla než na Zemi. Kmitání kyvadla se využívá pro měření času.
Nechte si představit stavební řešení, která dokážou snížit následky zemětřesení, a ukázku následků zemětřesení u různých druhů staveb.
Návod, jak si doma vyrobit fungující reproduktor. Základem je silný neodymový magnet, kolem něhož omotáme dva papírové proužky. Polystyrenový talířek poslouží jako membrána reproduktoru. Na střed jeho dna přilepíme papírovou ruličku a kolem ní omotáme měděný izolovaný drátek tak, aby vzniklo alespoň 60 závitů. Magnet vyndáme a přilepíme ho na podložku z kartonu. Ze starých navštívenek složíme dvojici pružných úchytů a přilepíme na talíř a podložku tak, aby magnet zapadl do závitů. Jako zdroj zvuku lze použít mobilní telefon. K němu připojíme konce měděného drátu a je hotovo. A hurá, funguje!
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
