01:36
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Robůtek Kit s panem baterkou zjišťují, že na oceán působí také Měsíc. Jaký má vliv na výšku jeho hladiny? Jaká síla z měsíce to způsobuje? A jak často příliv a odliv probíhá?
Jistě víte, že žádní lidé zatím na Mars nevkročili. Zatím jsme tam vyslali jen sondy, které zpátky přivážejí informace. Povrch Marsu nám připomíná poušť, ale nalezneme zde i stopy, které tady zanechala voda. Proto si vědci myslí, že tam kdysi byl i život. Budou zde jednou opravdu žít lidé?
Vydejme se společně za králem naší sluneční soustavy. Objevíme a prozkoumáme planetu Jupiter. Pátá a zároveň největší planeta pojmenovaná po vládci bohů se pyšní několika měsíci. Je tu také velmi větrno a den je tu o dost kratší než na Zemi. A jak najdeme Jupiter na obloze?
Pokusíme se společně se Šikuly vyrobit si vlastní sluneční hodiny. Nebudou měřit čas přesně jako mechanické hodiny, ale budou vlastní výroby! Potřebovat budete karton, talíř, tužku, nůžky, plastelínu, barvy, pravítko, hodinky, kousek modelovací hmoty, brčko, pravítko. A můžete začít.
Pojďme se společně podívat na video o všestranném Johannesu Keplerovi. Zajímal se o hvězdy a zkoumal pohyb planet a hvězd. Pracoval pro císaře v Praze, kde sepsal dva ze svých tří slavných zákonů. Jeho vědecký záběr byl neuvěřitelně široký.
Četli jste román Cesta do středu Země? Je moc zajímavý, ale ve skutečnosti střed Země tvoří zemské jádro, které ovlivňuje veškerý život na povrchu Země. Ptáte se jak? Podívejte se na video z Wifiny.
Vyrazíme se podívat na dvojče Uranu. Neptun, bouřlivák, nejvzdálenější od Slunce a také nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Na závěr si vyrobíme modely plynných obrů. Už to jistě víte, který je z nich největší.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit má málo energie a daleko od Slunce se už nemůže dobít slunečním svitem. Málem to nedopadne dobře, naštěstí ale v Kuiperově pásu nachází baterku, kterou tu zapomněla jiná kosmovýprava.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.