00:57
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Proč se čeští vědci snaží zabránit křížení českých včel s jejich nepřátelskými příbuznými? Jak probíhá ochrana proti křížení různých druhů včel a jak včelaři provádí umělé oplodnění včel? Co se stane, když se zkříží jiné druhy včel? Co mají včely místo otisků prstů?
Seznámení s různými druhy budek pro různé druhy ptáků. Pasáž ukazuje i možnosti přikrmování ptáků a čištění budek.
Kde žijí pstruzi? Čím se živí a jak se chovají? Čisté, chladné a prudce tekoucí vody s prokysličenou vodou jsou domovem pro pstruhy potoční. Pstruzi jsou dravci a loví larvy hmyzu.
Někteří lidé se nespokojí s obyčejnými domácími mazlíčky a chtějí si pořídit něco neobvyklého. Třeba takovou opici. Cvičená opice na rameni je sice zajímavá, není to však úplně ideální společník mezi cizí lidi. Zvěrolékař Ladislav Farský má však na dvorku docela pestrou smečku různých primátů.
Čínští vědci provedli poněkud zvláštní experiment: spojili buňky ovce a škrkavky. Co se stane, co se narodí a proč přistoupili k takovému experimentu? Jak pracují genetické laboratoře na klonování a kdo z toho má užitek?
Video začíná prvním kriminalistickým případem, který byl vyřešený díky otiskům prstů. Ty jsou pro každého člověka na světě, včetně jednovaječných dvojčat, naprosto unikátní. Za naše jedinečné otisky mohou tzv. papilární linie, které začínají vznikat již během prvního trimestru nitroděložního vývoje. Jejich vývoj je ukončen cca v polovině těhotenství a od té doby jsou až do konce života prakticky neměnné. Při odření či poleptání se jejich struktura znovu obnoví, protože jsou založeny hluboko v bazální vrstvě pokožky. Jejich nejdůležitější biologickou funkcí je pravděpodobně lepší hmatová citlivost.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Pořad se věnuje alergiím. V tomto díle si vysvětlíme pojem alergie, alergen, cestu jeho vniknutí do organismu a následné projevy alergie. Ukážeme si, co je to spirometrie a testy na prokázání alergie a určení alergenu. Zmíněna je také pylová informační služba a způsob jejího fungování.
Ptáci cvrlikají, kdákají a kvákají, a jeden exotický druh dokonce vydává zvuk připomínající strašlivé chrápání. Někteří ptáci zpívají, jiní se dokonce dokážou naučit zvuk sekačky. Prostá otázka zní: Jak je možné, že někteří ptáci vydávají jen ty zvuky, které jim nadělila příroda, zatímco jiní jsou schopni hlasového učení? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Video nás seznámí s našimi původními druhy raků a dále s druhy, které k nám byly zavlečeny. Ve stručnosti jsou zmíněny i hlavní problémy, které introdukované (nepůvodní) druhy raků v naší přírodě způsobují.
Lymeská borelióza je onemocnění přenosné ze zvířete na člověka a hlavním přenašečem je klíště. MUDr. Jiří Pešina vysvětluje, jaká jsou stadia onemocnění a jaké jsou jejich příznaky.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.