00:57
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Pořad se věnuje alergiím. V tomto díle si vysvětlíme pojem alergie, alergen, cestu jeho vniknutí do organismu a následné projevy alergie. Ukážeme si, co je to spirometrie a testy na prokázání alergie a určení alergenu. Zmíněna je také pylová informační služba a způsob jejího fungování.
"Tohle je něco, co bude každý student i každý doktor využívat každý den v dalším století i ve století po něm," řekl Eric Lander svým kolegům, když spolu přečetli lidský genom. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak vznikají různé nemoci a také se jim lépe bránit. Genom je jako kniha příběhů, která byla psána miliardy let a ve které je tolik krásných příběhů.
V ukázce z dokumentárního filmu Tajemní denisovci (2020) uvidíme pokus vědců zrekonstruovat na základě DNA z kůstky nalezené na Altaji v roce 2008 podobu do té doby neznámého druhu člověka, tzv. denisovana. Metodu vyzkoušeli vědci na neandertálcích a šimpanzích, u kterých je k dispozici dost materiálu. Další zkoumání prokázalo fakt, že DNA denisovanů v sobě nesou nejen lidé ze Sibiře, ale také Tibetu, Číny a Papuy. Zde žili tito pravěcí lidé vedle moderního člověka zřejmě ještě před 15 tisíci lety.
Angína je akutní zánět krčních mandlí a hrdla. Jedná se o onemocnění převážně bakteriálního a virového původu, které se šíří formou kapénkové infekce. Jaké jsou příznaky angíny, jak ji můžeme diagnostikovat a jak se léčí?
Zíváme všichni, stejně jako další savci, ptáci, některé ryby i plazi. Ale proč? Video nastiňuje mechanismus zívání a rozebírá dvě teorie, proč zíváme. Upozorňuje také na skutečnost, že zívání je nakažlivé, a to dokonce mezidruhově. A jak jsme na to přišli? Vysvětlíme!
Vysoký krevní tlak je jednou z nejčastějších příčin invalidity a smrti. V České republice postihuje téměř čtvrtinu dospělé populace. K měření krevního tlaku se používají tonometry, které jsou snadno dostupné i pro domácí měření. MUDr. Jiří Pešina nás seznamuje s tím, jaké nebezpečí představuje vysoký krevní tlak pro náš organismus, jak ho léčit i jak mu předcházet.
Lidský mozek představuje neuvěřitelně složitý orgán, který umí zázraky. Je tvořen nervovými buňkami, jejichž počet se blíží počtu hvězd v naší galaxii. Ve videu se dozvíte, co dělá superhrdina mozek v noci, když spíme, co potřebuje ke svému fungování nebo třeba kolik litrů krve jím denně proteče a jaké mýty o něm stále kolují.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Teplota ektotermních živočichů závisí na teplotě okolního prostředí. Neznamená to však, že jsou při udržování vlastní tělesné teploty pasivní. Aktivně vyhledávají prostředí s takovou teplotou, která je pro jejich růst a vývoj nejpříznivější. Na příkladu čolků nám přírodovědci z Akademie věd ČR ukáží, že konečný výběr prostředí neovlivňuje u ektotermních živočichů pouze teplota, ale také další faktory (například přítomnost predátora). Zjištění vědců jsou nejen zajímavým vhledem do chování živočichů, ale také příspěvkem k širší diskuzi o klimatické změně.
Lidé dokážou být mimořádně altruističtí a zvládnou skvěle spolupracovat i s lidmi, s nimiž nejsou příbuzní. Odlišují se tím od všech ostatních druhů sociálně žijících živočichů. Pro altruistu znamená jeho akce nějaké náklady, které přinesou výhody druhé osobě. Altruistickým činem může být dobrá rada, věnování nějaké částky peněz, ale také obětování vlastního života.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
13 955
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.