00:35
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Věděli jste, proč patří rak říční mezi kriticky ohrožené druhy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jaký je životní cyklus mihule potoční? Spatřit mihuli je velice náročné. Většinu života prožijí jako larvy, tzv. minohy. Dospělá mihule už potravu nepřijímá. Jejím jediným a důležitým úkolem je předat život další generaci.
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Meandrující potoky jsou domovem fascinujícího mlže, který je na pokraji vyhynutí. Perlorodka byla v minulosti využívaná např. pro výrobu knoflíků a žila běžně ve vodních tocích. Nyní je v celé Evropě na pokraji vyhynutí. Pro přežití potřebuje čistou vodu a pstruha, na jehož žábrách přežívají několik měsíců její larvy.
Na raka říčního narazíme jen vzácně v chladných a čistých vodách pod přehradami. Dožívá se až 20 let, ale je citlivý na čistotu vody. Zničující se pro něj v poslední době stala epidemie račího moru.
Když rozbolí zuby, je to hrůza. Víte, kolik máte zubů, čemu říkáme mléčný zuby a jak předejít zubním kazům? Brďo uvidí, jak funguje prevence zdravého chrupu a ústní hygiena. Nestačí jen kartáček, ale čistí se i prostory mezi zuby mezizubním kartáčkem. Kdo vynalezl první zubní vrtačku a proč?
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Heřmánek pomáhá skoro při všech nemocech, hojí vyrážky, záněty i spáleniny. A navíc umí zlepšit náladu a zkrášlit, jak dobře vědí zlatovlásky, které si jím oplachují vlásky.
V ukázce jsou představena mláďata lišek a ježků. Z dalších živočichů se jedná o drozda, ptáka často se vyskytujícího v doubravách a bučinách. Mezi rostliny představené v této ukázce patří léčivý a zároveň jedovatý náprstník často rostoucí v lese a tráva suchopýr vyskytující se na horských podmáčených loukách.
Pojďte se s námi podívat do světa mravence lesního. Daniel vás ve svém mravenčím převleku provede světem mravenců. Dozvíte se, k čemu jsou mravenci užiteční a jak to v takovém mraveništi chodí. A pozor, věděli jste, že jsou mravenci chránění? A že každý mravenec má v mraveništi svou přesně danou roli?
Když děti učí telka! Naučme se se žáky 3. ročníku rozpoznávat a třídit plody. Uvědomme si, z jakých částí se rostliny skládají. Kde na rostlině najdeme plod a k čemu slouží? Jak bychom plody mohli roztřídit? Víte, co patří mezi peckovice, malvice a bobule? Vůně plodů už na vás čeká!
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Život pod hladinou přírodních jezer je velmi rozmanitý. Skrývá bohatá společenstva rostlin, ryb a dalších živočichů. Pojďte na chvíli nahlédnout do magické podvodní krajiny a porozumět jejich fungování. Je to jako jiný vesmír, který je potřeba zachovat.
Bude zima, bude mráz. To se zpívá v jedné lidové písničce. Co je to vlastně mráz? Proč nám mrazem červenají tváře? A umí mráz malovat? A jak nám mráz pomáhá objevovat minulost? Pojďme společně objevovat tajemné rozmary zimní přírody.
Nahlédněme společně do rodiny špačků. Jak to u nich chodí, když se vrátí z teplých krajin? Jak si hledají své polovičky? Špačky poznáme podle jejich nezaměnitelného lesklého peří. Myslíte, že byste je nepoznali? Zkuste to.
Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Drůbež je nejrozšířenější zvířectvo chované na maso po celém světě. Skupinu hrabavé drůbeže netvoří jen slepice, ale jak uvidíme, také krůty, perličky, pávi nebo pštrosi. Seznámíme se s předkem našich slepic kurem bankivským a zjistíme kolik plemen slepic se na světě chová.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Mezi naše nejpestřejší ptáky patří skupina s podivným zoologickým názvem – srostloprstí. Počítá se mezi ně létající drahokam – vlha lovící blanokřídlý hmyz a švihák dudek chocholatý hledající larvy v dobytčím trusu. Nejmenší z nich je ledňáček, vytrvalý obyvatel vodních toků a lovec rybek. Všichni si pro hnízda vybírají dutiny. Výjimkou není ani největší z nich, krasavec mandelík, který z našeho území už zcela vymizel. Tvůrci po něm pátrali dlouho a nakonec ho přece objevili. A tak můžete příběh mandelíka, který vypadá jako zelenomodrá vrána, vidět i vy.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.