02:10
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Prvotní čtenářské zkušenosti Boženy Němcové byly spjaty s německou literaturou, kterou obdivovala. Ukázka z minisérie Božena je jakýmsi uvedením do čtenářského světa mladé Barbory, která předčítá pasáž z Goethova Utrpení mladého Werthera.
Známá slova básně Vítězslava Nezvala Sbohem a šáteček ze stejnojmenné sbírky stojící na přelomu mezi poetismem a surrealismem si můžeme poslechnout v podání bratří Ebenů.
V ukázce hovoří profesor Pavel Janoušek o nových uměleckých směrech, které se v Čechách objevily mezi dvěma světovými válkami: proletářském umění, poetismu a surrealismu. První z nich reaguje na hrůzy první světové války, následující jsou plní klaunů a komediantů.
Podívejte se v krátkém videu, jak byl v roce 1951 vnímán a oslavován Alois Jirásek. V reportáži vzniklé při příležitosti otevření Jiráskova muzea v letohrádku Hvězda zazní jazyk typický pro totalitní režim počátku padesátých let minulého století.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje osobnost divadelního režiséra Jaroslava Kvapila a divadelní tvorbu z období první světové války, tzv. shakespearovský cyklus a známé drama Gabriely Preissové Její pastorkyňa, jejíž libreto vytvořil Leoš Janáček.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.