02:10
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.
Prvotní čtenářské zkušenosti Boženy Němcové byly spjaty s německou literaturou, kterou obdivovala. Ukázka z minisérie Božena je jakýmsi uvedením do čtenářského světa mladé Barbory, která předčítá pasáž z Goethova Utrpení mladého Werthera.
Začátek televizního zpracování malostranské povídky Návrat pana Ryšánka ukazuje záběry z Malé Strany, jedné z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy vzniklé v podhradí Pražského hradu, která byla do roku 1784 samostatným městem. Jde o jednu z nejoblíbenějších pražských čtvrtí, lokalitu plnou památek, tajemných uliček a zákoutí, která inspirovala mnoho umělců včetně slavného rodáka Jana Nerudy.
V pasáži z devátého dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se vlastenci scházejí v pražském nakladatelství, knihkupectví a antikvariátu Česká expedice, centru českého obrozeneckého hnutí v době jeho počátku, a probírají jazyková, literární a politická témata i blížící se korunovaci českého krále.
Intimní korespondence dvou velkých spisovatelů Karoliny Světlé a Jana Nerudy v dramatické montáži Jindřicha Honzla je dramatem boje o lásku jako jediný důvod a naplnění života, zápasu s maloměšťáckou omezeností a společenskými předsudky své doby. Autentické dopisy nejsou dnes pro nás jen dokumentem, ale jsou především svědectvím o velikosti myšlenek, citů a cílů, které v šedesátých letech předminulého století nemohly dojít uplatnění.
Tragikomickou hru Milana Kundery o jednom dějství se čtyřmi vizemi, absurdní drama odehrávající se za 2. světové války v době stanného práva během jedné hodiny – Majitelé klíčů – které se od 60. let na českých profesionálních jevištích kvůli autorově zákazu nehrálo, uvedlo roku 2021 Národní divadlo v Brně ve velkolepé výpravě s působivými jevištními metaforami a světelnými i zvukovými efekty v režii Martina Glasera.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.