02:05
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
Víte, jak kuňka obecná odrazuje své nepřátele? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Víte, že skokan ostronosý je jediným druhem naší žáby, co během páření dokáže změnit svoji barvu? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí mláďata se líhnou. Čápům už se vyklubala. A špaččí mláďata vylétají z hnízda.
Nahlédněme společně, jak to chodí u čápů, kteří se právě vrátili z Afriky. Radují se, že se potkali se svojí polovičkou, se kterou po námluvách začnou stavět hnízdo. Jakmile ho mají, pracují na jeho zaplnění vajíčky. Uslyšíte, jak se namlouvají klapáním zobáku.
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Seznamte se největším evropským šplhavcem a lékařem stromů, jak je datel černý právem označován. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Evropské země očima dětí. Pojďme se společně podívat na krásná místa České republiky, jako je třeba Český Krumlov, hlavní město Praha a Karlův most nebo Krkonoše. Víte, že v České republice sníme více knedlíků a vypijeme více piva než v ostatních evropských státech? A že hlavním městem, kterým protéká řeka Vltava, je Praha stověžatá, i když věží má mnohem víc?
Věděli jste, že údolí řeky Vydry patří k nejnavštěvovanějším místům Šumavy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
„Skutečná matka měst.“ Tak se právem nazývá Praha. Na svůj první výlet do hlavního města medvědi vzpomínají z brdských vrchů. Zastavili se na spoustě významných pražských míst a nejen na Pražském hradě bylo pro turisty velkým zážitkem se s nimi setkat. Na Karlově mostě si pohladili destičku na soše sv. Jana Nepomuckého, která prý plní přání. Užili si projížďku po Vltavě. Viděli Národní divadlo i místo, odkud podle pověsti skočil Šemík.
Žákova hora je vzácnou ukázkou přirozeného jedlobukového pralesa. Navštivte s námi Žďárské vrchy, střechu Vysočiny. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Co myslíte, mluví se na území České republiky všude stejně? Pokud jste někdy vytáhli paty z rodného kraje a navštívili jste i jiné části naší vlasti, určitě jste si povšimli, že tu a tam se liší přízvuk, rychlost mluvy a občas lidé používají i slova, na která z domova nejste zvyklí. Inu, jiný kraj, jiný mrav - anebo spíš jiné nářečí.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Karlovarský kraj.
Věděli jste, kde u nás najdete jeskyně skřítků? Trpasličí jeskyně se skrývají v Doupovských horách. Skřítkové tu prý střežili poklady a pomáhali lidem. Co myslíte, najdeme je tam i dnes? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
UNESCO zařadilo Jizerskou louku do sítě nejvýznamnějších evropských rašelinišť. Ty v některých místech dosahují hloubky až tři metry. Nahlédněte s námi do meandrů Jizery. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.