00:54
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s nedravými rybami – cejnkem, ploticí, cejnem, kaprem a karasem. Ukážeme si, čím se tyto ryby živí. Víte, co je zooplankton nebo požeráková kost?
Pod hladinou rybníku můžeme narazit na rybího predátora, tedy štiku. Už malé štiky aktivně loví a klidně i sebe navzájem, a tím regulují svůj počet.
Když děti učí telka! Pojďte společně s mladšími žáky pozorovat změny v přírodě na podzim. Vzpomeňte si, co víte o příletech stěhovavých ptáků. Jak to souvisí s jejich odletem do teplých krajin? Také se dozvíte, co dělali během léta vlaštovky, jiřičky, čáp bílý a čáp černý.
Kde a jakým způsobem žije srnčí zvěř? Čím se živí a jak mění osrstění a vzhled v průběhu roku?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
V dokumentu o ptačím dětství budeme sledovat hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. V čem se přivádění ptáčat na svět liší? Dozvíme se například, kteří ptáci si stavějí hnízda blízko sebe.
Robůtek Kit s panem Baterkou si užívají v přímořském městě, když pan Baterka spadne do nádrže, která ho prožene různými trubkami rozvodu vody po městě. Podíváme se s ním na úpravnu vody, kanalizaci i čistírnu odpadních vod. A co si z toho zážitku naši hrdinové odnesli?
Jsou bojoví psi opravdu zlí a nebezpeční? Není to tak jednoduché a rozhodně nenapadají lidi na potkání. V čem je příčina? A jak se chovat, když se setkáme se psem, kterého neznáme?
Když děti učí telka! Pojďte se společně s žáky 1. ročníku podívat na to, jaká exotická zvířátka můžeme chovat doma. Dokázali byste najít živočichy maskované ve jejich přirozených podmínkách? A co takhle vyzkoušet si psaní neviditelným inkoustem?
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Život komára není ale vůbec jednoduchý. Ve všech svých vývojových stadiích má kolem sebe řadu přirozených nepřátel, a tak se mnoho z těch, kteří se někde ve vodní tůni narodili, dospělosti nedočká. Tvoří tedy významnou součást potravního řetězce a jeho existence tak dostává důležitý smysl.
Bojíte se myší? Chováte domácí mazlíčky, jako jsou morčata, osmáci nebo pískomilové? Brďo vás provede světem hlodavců. Prozradí vám, že nejmenším hlodavcem je rejsek, kterého si lidé často pletou s myškou, anebo že k hlodavcům patří i pichlavý dikobraz. Dozvíte se, jak na chov pískomila i jak žije veverka nebo bobr.
Cítíte vůni trávy a usušeného sena? Jak se uchovává tráva pro hospodářská zvířata? Tráva neboli píce se zpracovává dvěma způsoby: buď na seno, nebo na senáž. Jaký je v tom rozdíl? Pojďte se s námi podívat na louky plné zafóliovaných balíků a v nich najdeme šťavnatou senáž pro mlsné jazýčky krav! K čemu to je? A jak to celé funguje?
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.