02:20
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Jsou bojoví psi opravdu zlí a nebezpeční? Není to tak jednoduché a rozhodně nenapadají lidi na potkání. V čem je příčina? A jak se chovat, když se setkáme se psem, kterého neznáme?
Věděli jste, na kterém místě u nás najdete vzácný hořec panonský? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Čajovník pochází z tropů a subtropů. Čajové lístky se zde sbírají a dále zpracovávají na zelený a černý čaj. Ovocné čaje vůbec čajovník neobsahují, ty jsou z květů a plodů jiných rostlin. Sledujte celý proces zpracování čaje, slibujeme, že se dozvíte mnoho zajímavých informací.
Věděli byste, co se děje v líhni? Jak dlouho trvá kuřátkům, než z nich vyroste kohout či slepice? A dá se dopředu rozpoznat, jestli bude z kuřete slepice nebo kohout? Pojďte se podívat. Také si povíme, co vše patří do kuřecího jídelníčku.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Navštívíme experimentální farmu v Praze-Uhříněvsi. Povíme si, k čemu slouží jelenům paroží, proč ho shazují a jak dlouho to trvá, než jim naroste nové. Zkusíte si tipnout, kolik může takové paroží vážit? Také se dozvíme, proč jeleni troubí a jestli se správně říká jelen evropský nebo jelen lesní.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
Semeno se seje a sazenice se sází. Dříve lidé okopávali řádky, vykopávali plevel a hnojili, aby jim na políčku něco vyrostlo. Jak to ovšem funguje dnes na velkých polích? Vydejme se objevit tajemství secích strojů a rozmetadel! Jak si lidé dnes ulehčují práci a šetří desítky hodin díky chytrým strojům a jejich GPS? Starost o plodiny umí ulehčit hodně. I když s takovým rozmetadlem je fajn jezdit proti větru. Víte proč?
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Proč vlastně dochází k vymíraní druhů zvířat? A jak se objevují nové druhy? Zdá se, že snadno, když skoro denně biologové nějaký nový popíší. Ovšem identifikace druhu tak jednoduchá není. Především musíte znát všechny příbuzné druhy živočicha, abyste mohli s jistotou říct, že opravdu nový je.
Jeseteři jsou velmi starobylým druhem ryb, které člověk téměř vyhubil kvůli získávání chutného kaviáru. Protože se tyto ryby rozmnožují až ve vysokém věku, je třeba jim s tím trochu pomoci, aby nevymřely úplně. To se také děje v sádkách ve Vodňanech.
Ve včelím úlu panuje velmi stálá teplota kolem 25 °C jak v zimě, tak v létě. Včely svými těly, rozestavěním po úle a také synchronizovaným máváním křídel dokážou zajistit velmi účinnou klimatizaci vnitřních prostor, které obývají.
13 747
771
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.