01:10
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Laka je nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Jeho dno je pokryto rašelinou. Znáte i další ledovcová jezera? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Život pod hladinou přírodních jezer je velmi rozmanitý. Skrývá bohatá společenstva rostlin, ryb a dalších živočichů. Pojďte na chvíli nahlédnout do magické podvodní krajiny a porozumět jejich fungování. Je to jako jiný vesmír, který je potřeba zachovat.
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Austrálií se prohnaly velké požáry, které zničily nejen vegetaci, avšak zahynulo i mnoho zvířat. Jedním z nejohroženějších druhů jsou nyní koalové. Jak se daří koaly zachránit? Ve zprávičkách uvidíte, jak moderní technika může těmto vačnatcům pomoci, ale i dobrovolníky, kteří se do hledání ohrožených koalů zapojují.
Terčin zvířecí svět se v tomto díle věnuje ekologickému problému, kterým je otrava ryb v potoce a jeho objasnění i řešení.
Jak se starat o domácí mazlíčky přes zimu? Jak je správně krmit? Především zvířata, která jsou zvyklá přes rok běhat venku, potřebují v zimním období vhodně upravený jídelníček, aby měla i tak dost energie a vitamínů. Některá upadají do zimního spánku, a tudíž není potřeba řešit nic.
Cvrček rád vyhledává lidská obydlí, je tam teplo a také dostatek potravy. Mohl by být cvrček domácí zvíře? Ano, sympatické, levné a nenáročné, můžete ho chovat v nádobě, kde bude mít volně přístupný vzduch a měla by tam být minimální teplota 20 stupňů. Hodně důležitá věc pro cvrčky je voda. Cvrčci mohou sát vodu z molitanu a krmit je můžete speciální směsí, nebo třeba ovesnými vločkami. Podívejte se, jak na to.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
Kousek za Ostravou na řece Odře se nachází největší ptačí zimoviště Moravskoslezského kraje. Kromě tisíců kachen se tu na tahu zastavují vzácné druhy vodního ptactva. Potkat tu můžeme několik druhů racka, kormorány, lysky i labutě. Odkud jednotliví ptáci pochází a čím se živí?
Věděli jste, že na Broumovsku najdete stolové hory? Mořské dno z prvohor tu vytvořilo monumentální skalní útesy. Navštivte s námi Ostaš a Kočičí hory v jedné minutě.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 4. ročníku pochopit, proč máme chránit naši přírodu. Zopakujeme si význam lesů, půdy a vody pro lidi. A jak můžeme k ochraně přírody přispět i my?
Věděli jste, že v České republice najdete největší propast ve střední Evropě? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Pojďme se společně podívat na video o nejznámější české památce, která dosahuje délky téměř 516 metrů. Stavba Karlova mostu trvala 55 let. Navrhl jej oblíbený architekt Karla VI. Petr Parléř. Kdysi po něm jezdila veškerá doprava, ale v roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou a začal sloužit pouze pro pěší.
Ochutnejte s námi známé, ale i neznámé pochoutky, které pochází z České republiky. Chybět nebudou olomoucké tvarůžky, hořické trubičky nebo třeboňský kapr. No, a když už budeme ochutnávat, rovnou si povíme i něco o jejich výrobě, chovu a historii. Na závěr si pak zkusíme některé pokrmy vyrobit, třeba takový pardubický perník nebo jablečné křížaly v moštárně v Rynolticích.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.